Příchod miminka na svět je bezpochyby radostná událost. Ne vždy se ale věci odehrávají přesně tak, jak jsme si naplánovali. I když se většina maminek na svoje dítě těší, po jeho narození je vše vzhůru nohama a může se stát, že propadnou poporodní depresi. Trpí jí až 15 % žen, a dokonce i 4 % mužů.
Příznaky poporodní deprese
Rodiče mohou pociťovat potíže s navázáním pouta mezi nimi a dítětem, odmítání miminka, slabé sebevědomí v péči o něj, obavy, zda se o ně dokážou dobře postarat. Může se objevovat posedlost zdravím dítěte, projevující se například přehnanou hygienou nebo neustálým vyhledáváním sebemenších náznaků potenciální nemoci. Poporodní depresi propadá rodič většinou v prvním roce života dítěte.
Dále jsou to:
- Únava
- Plačtivé etapy
- Otupělost
- Poruchy spánku
- Náladovost
- Strach
- Úzkost
- Bolesti na hrudníku
- Zvýšený tep
- Třes
- Malátnost
- Změna libida
Podobným stavem si prošla i jednatřicetiletá maminka Markéta.
„Na naše první dítě jsem se moc těšila. Malovala jsem si, jak bude vše dokonalé, že konečně budeme kompletní rodina. Po poměrně těžkém porodu jsem byla dlouho vyčerpaná a místo spícího miminka jsem si domů donesla uplakánka. Manžel pracoval dlouho do noci i o víkendech a malý neustále křičel. Ať jsem se snažila sebevíc, nedal se utišit. Nelitovala jsem ho. Byla jsem na něj naštvaná, že mě nenechá odpočinout. Po čtrnácti dnech poporodních bolestí, únavy a neustávajícího křiku jsem se zhroutila. Seděla jsem ve spodním patře svého domu, syn brečel ve své postýlce nahoře a já jsem nebyla schopná vstát, abych ho šla utišit. Bála jsem se sama sebe. Bála jsem se, že když půjdu za ním, neudržím se a ublížím mu. Styděla jsem se za takové myšlenky. Zavolala jsem své sestře a řekla jí o svých pocitech. Okamžitě přijela, převzala péči o našeho malého a já si konečně mohla oddechnout. Druhý den jsem o všem řekla své lékařce. Protože úzkosti mne provázejí celý život, nasadila antidepresiva. Po nějakém čase se vše upravilo a bylo vše, jak má být. Ale nesvěřit se tehdy své sestře, nevím, kam až by to mohlo zajít,“ vypráví sympatická maminka nyní již dvou chlapečků.
Nebojte se svěřit
Je důležité mluvit o svých pocitech. Pokud máte dojem, že jsou vaše myšlenky za hranicí normálního uvažování, řekněte to svému lékaři. Pokusí se vám pomoci, jak jen to bude možné. Poporodní deprese není totiž nic neobvyklého, a i když máte dojem, že vaše mateřské schopnosti selhávají, není na vině vaše povaha.
Velký hormonální výkyv společně s obrovskou životní změnou mnohdy člověka rozhází. Dalším faktorem, proč mají některé ženy sklon k poporodní depresi je spánková deprivace, stres či dědičnost. Pokud se u vás v rodině vyskytuje nějaká forma deprese, je pravděpodobné, že by mohla v tomto období postihnout i vás. Uvědomte o tom svého lékaře již v těhotenství. Bude vás sledovat a sdělí vám pokyny, kterými se řídit v případě, že by na vás deprese v budoucnu dolehla.
Únava, nebo deprese?
Aby se váš stav dal zhodnotit jako deprese, musí příznaky přetrvávat alespoň dva týdny. I přesto stále komunikujte se svojí rodinou a mluvte o tom, co cítíte. V některých případech může dojít až k poporodní psychóze. Některé příznaky jsou podobné epizodám maniodepresivní psychózy s návaly deprese, apatie, halucinacemi a podrážděností až agresivitou. U psychózy je velice důležitá hospitalizace a okamžitá psychiatrická léčba.
Sledujte nás na sociálních sítích:
