Dospívání je období intenzivního růstu a to nejen fyzicky, ale i intelektuálně. Je tedy velice obvyklé, že je to pro mnohé rodiny také období zmatku a otřesů. Vývoj adolescenta ale není složitý pouze pro jejich rodiče. Mladí lidé se v tomto čase potýkají se spoustou neznámých věcí i pocitů a je třeba jim na cestě k dospělosti pomoci, abyste nepřišli o rozum vy, ani vaše dítě.
Podívejte se s námi na nejčastější nástrahy, které vám život s puberťákem přináší a jak je řešit.
Nech mě na pokoji!
Náladovost je typická součást období puberty. S dětmi je to jako na houpačce a dávají vám to patřičně najevo. Chvíli se smějí, pak se zlobí a než se stihnete přizpůsobit, už je všechno zase jinak. Poznáváte to? Za všechno mohou hormony. Ač se to zdá nemožné, mladí jsou v období dospívání vystaveni veliké míře stresu. Stále jsou zahrnováni dotazy, ať už od rodičů nebo učitelů, jejich emocionální prožitky se prohlubují a jejich těla se mění. To už jsou pádné důvody pro vznik stresových situací. Kromě toho, že je pubescenti teprve poznávají, současně jsou nuceni začít se s nimi vyrovnávat. Všechno je pro ně nové a tak není divu, že své emoce neudrží mnohdy na uzdě. Pokud je vaše dítě náladové, snažte se ho zbytečně nezahrnovat otázkami, jak mají rodiče ve zvyku a nechte mu prostor. Ušetříte tím své i jeho nervy.
Moje tělo se mění!
Dříve nebo později začnou být projevy puberty patrné i pouhým okem. Růst vousů, ochlupení, první menstruace atd. Většina z dospívajících bude na tyto změny patřičně hrdá a nebude třeba jim cokoli vysvětlovat. V dnešní době jsou v ohledu tělesného vývoje informovanější snad mnohem více, než samotný rodič. Pamatujte na to a netlačte na pilu. Pokud máte pocit, že vaše dítě potřebuje v jistém směru radu, samozřejmě s ním o daném problému promluvte, ale nezacházejte do zbytečných detailů, které by ho mohly přivést do situací, kdy se bude cítit trapně. Když nebudete ožehavější témata zbytečně rozmazávat, je větší šance, že se s vámi bude chtít poradit i příště.
Kam jdeš? Pryč!
Připravte se na to, že dobám, kdy se vás vaše děťátko drželo za nohu a bálo se vzdálit, abyste ho neopustili, dávno odzvonilo. S největší pravděpodobností své dítě v pubertě uvidíte jen málo. Není divu. U rodičů se často nesetká s pochopením v ohledu módy, hudby či životního stylu, které dítě momentálně obdivuje a tak vyhledává společnost těch, kteří jeho zájmy sdílí. Z pozice společníka č. 1 se posouváte až na samotný konec žebříčku. Nezlobte se na ně. Neopouští vás proto, že by vás už neměli rádi. Pouze si přičichli ke svobodě a nemohou se jí nabažit. Je to proces zdravého vývoje, kdy se dítě naučí samostatnosti a zodpovědnosti. Měli bychom akceptovat jeho požadavky, přátelé a názory.
Odsud posud!
Vše co jsme zmínili výše, je pro mírumilovnější soužití s puberťákem důležité. Nechte je především žít a vyvíjet se, ať už fyzicky či psychicky. Dopřejte jim dostatek soukromí i svobody a přikročte ku pomoci jen tehdy, pokud vás o to sami požádají nebo ji opravdu potřebují. Nevtírejte se přehnaně do jejich přízně, ale ani je neodbývejte. Ale nezapomínejte, že vše má svoje hranice.
Neznamená to, že si mohou děti dělat, co chtějí, a že pouze rodič bude respektovat požadavky a nálady. Vymezte jim jasné mantinely, za které už nesmějí zajít, určete jim povinnosti, které musejí plnit a dbejte na to, aby se přes veškeré emoční výkyvy neuchylovali k agresi a za každých okolností se chovali slušně. Připravte se na to, že budou „na ránu“ a doženou vás téměř k šílenství, ale pokud se vám podaří najít společnou cestu, bude to stát za to.
Sledujte nás na sociálních sítích:
