Řadu matek samoživitelek a zvláště těch, které otec jejich potomka opustil nebo které s ním nemůžou žít, výsledky výzkumu britských vědců zarmoutí. Psychologové z London School of Economics prokázali, že děti žijící s biologickým otcem jsou na tom v prvních školních letech lépe než ty, které žijí jen s matkou či matkou a nevlastním otcem. Tyto děti mají také lepší zdraví, sociální dovednosti a vyšší inteligenci.
Zjištění, že život dítěte v rodině s oběma rodiči má pozitivní vliv na jejich psychické zdraví, není ani tak překvapující. Zajímavé ale je, že dítěti nijak neprospívá, když do rodiny přijde nevlastní otec. Nejde tedy o mužský aspekt obecně, blahodárný vliv má pouze přítomnost biologického otce.
Vědci z London School of Economics sledovali tisícovku dětí od narození do sedmi let věku a všímali si u nich jejich zdraví, inteligence a sociálních dovedností.
Dalším zajímavým objevem studie pak je, že když se biologický otec do rodiny vrátil, zdraví, školní prospěch a sociální dovednosti dítěte se výrazně zlepšily a dostaly na úroveň těch dětí, které žily celou dobu s oběma biologickými rodiči. Když se však k matce připojil cizí muž –nevlastní otec – zdraví, inteligence ani sociální dovednosti dítěte to nezlepšilo.
„Děti, které vyrůstají v domácnosti biologických rodičů, mají celkově lepší životní start než ty děti, které vyrůstají samy s matkou,“ potvrdila doktorka Elena Marianiová z London School of Economics.
Závěry studie jsou vodou na mlýn zastánců tradiční rodiny.
Silná pouta
Zatímco matky se svými potomky navazují blízký vztah při kojení a dotecích hned po narození, k prohlubování tohoto vztahu dochází při pohledu z očí do očí matky a miminka či při matčině mluvení a žvatlání. Později při rozhovoru. Muži se ale podobnému chování většinou vyhýbají. Děti u nich daleko víc reagují na hravé doteky a na vzájemné interakce.
Vědci z Oxfordu také vylučují, že by matky byly biologicky více než muži předurčeny vytvořit si s dítětem hluboké pouto. Stejně blízké pouto jako matky si můžou vytvořit i otcové. Jenom se to děje jinými mechanismy.
Kdyby tomu tak nebylo, kdyby ženy byly předurčeny k výjimečnějšímu vztahu jen proto, že dítě nosí v děloze a porodí, nefungovala by náhradní péče a adoptivní rodičovství. Ovšem pouto mezi biologickou matkou a dítětem může být tak patologické, chybějící či nefunkční, jako může být skvělé, hluboké a fungující pouto adoptivního rodiče, muže nevyjímaje.
U mužů je ale důležité, aby se nebáli novorozeňat. Vědci z Oxfordu tvrdí, že je nezbytné, aby muž začal s dítětem vzájemně komunikovat a starat se o něj do tří měsíců věku novorozeněte. U chlapců to má pak přímý vliv na jejich pocit štěstí v dětství a dospělosti.
Sledujte nás na sociálních sítích:
