Poprvé na lyžích: Jak naučit dítě lyžovat?

Nejčastěji rodiče asi řeší, od jakého věku je vhodné stavět děti na lyže a kdy začít s prvními lekcemi na sněhu. Spodní hranice pro výuku je podle odborníků 3 roky, ideální pak 5 let. „Spodní hranice, kdy začít s výukou lyžování, jsou tři roky, ale i to je velmi individuální. Mladší děti nemají dostatečnou pohybovou koordinaci a jejich kostra není natolik vyvinutá, aby za jízdy vždy bez problémů odolala tlakům na kyčle, kolena a kotníky,“ říká Sabina Kmecová, instruktorka lyžování z Nebespánu v Kašperských Horách, která pořádá lyžařskou školku zaměřenou na učení hrou.

Velmi důležitý je podle ní i mentální, emocionální a sociální vývoj dítěte. To, které je zvyklé na kolektiv, většinou nemá problém zařadit se do výuky v lyžařské školce. Pokud to ale odmítá, počkejte další rok. Jestliže rádo tráví v zimě čas venku, baví ho běžné pohybové aktivity, už jezdilo na kole či koloběžce a udrží rovnováhu, je určitě dobrým adeptem na první lyžařské krůčky. Ideální pro začátek lyžařské výuky v pravém slova smyslu je věk pěti let.

„Udělejte si malý test. Než s lyžováním začnete, zkuste dítěti doma, někde na starém koberci, obout lyžařské boty a připevnit lyže. Nechte ho dělat krůčky, zvedat nohy… Pokud do bot vůbec nechce nebo se po minutě začne vztekat, zvažte oddálení výuky.“

Ve školce, nebo s námi?

Obecně se doporučuje výuka v lyžařské školce, která má veškeré vybavení a zkušené instruktory. Ale pokud rodič umí dobře lyžovat a zná základní metodiku, může učit dítě i sám. Naprosto ideální je kombinace obojího – zkušený instruktor a trpělivý rodič. Dítě si ujasní, že požadavky a určitá disciplína jsou stejné, a bude méně smlouvat. „Pro úplné začátky, zhruba první dvě lekce, doporučuji individuální výuku. Jakmile se naučí jet v pluhu a bezpečně zastavit, může se zařadit do skupinky na stejné úrovni, kde vzniká přirozená motivace. U tříletých dětí je úspěchem, když vydrží hodinu ve výstroji a spolupracují,“ vysvětluje Sabina Kmecová.

Neočekávejte ale, že se za první hodinu naučí lyžovat. Pokud zvládne za týden, tedy zhruba deset hodin výuky, vyjet kopeček na provazovém vleku a bezpečně ho pluhem sjet a dole zastavit, je to vítězství! Cestou k úspěchu jsou najeté kilometry a trpělivé neustálé opravování.

Na instruktorovi záleží

Pokud se rozhodnete pro lyžařskou školičku, pak by se měla nacházet mimo hlavní provoz lyžařského areálu, samostatně, případně odděleně. Měla by být snadno dostupná, protože malé děti se mohou dlouhou cestou unavit. Pro jakýkoli případ (toaleta, chladné počasí…) by měla být poblíž restaurace, chaty nebo mít k dispozici vytápěnou „klubovnu“. Mezi dnes standardní vybavení patří provazový vlek, pohyblivý pás a barevné pomůcky (obrázky, slalomové tyče, podjížděcí branky, barevné kostky, kruhy, ale i pytle či hranoly na sezení a odpočinek).

„Instruktor by měl působit mile, vám i dítěti se představit, navázat s dítětem kontakt, zeptat se na jméno, záliby… Rodičům by měl podat informace o výuce a vyžádat si na ně telefonní kontakt. Měl by zkontrolovat lyžařskou výzbroj i to, zda je dítě dostatečně oblečené, zeptat se ho, jestli mu není zima či mu něco nechybí. S rodiči by si měl domluvit místo převzetí dítěte po skončení výuky a hlavně – měl by se líbit dítěti,“ upozorňuje Sabina Kmecová.

Hravé začátky

I když je rodič ortodoxní sjezdař a na běžkaře se dívá skrz prsty, sportovkyně a maminka čtyř dětí Štěpánka Štrougalová z Baby Clubu Juklík doporučuje začít s dítětem na běžkách. Dostane tak podle ní podstatně rychleji pocit skluzu a osvojí si předozadní rovnováhu. „Stačí chodit a sjíždět na běžkách mírné kopce. Bez pluhu! A pro obrovskou škálu her vám stačí kousek zasněžené plochy. Legrace si užijete dost a dost a výuka jde tak nějak sama. Pro začátky volte malé dětské vleky. I jízdou vzhůru na lyžích dítě trénuje.“

I když se dítě na lyžích teprve učí, má mít namazáno. Na zoxidované drhnoucí skluznici pocit skluzu nezíská. Hůlky nechte doma a na sjezdovkách začněte bez nich, dítěti jsou jen na obtíž. „Myslete na to, že dítě se vždy nejlépe učí názornou ukázkou a mluvte jeho jazykem. A nezapomeňte, že lyžování je zábava. Když dítě hlásí, že už ho to nebaví, lyžování přerušte a běžte třeba stavět sněhuláka,“ uzavírá Štěpánka Štrougalová.