Klima v rodině je kritické nejen pro vývoj dětské duše, ale také pro jeho budoucí život na příštích padesát let. Australští vědci prokázali, že hádky rodičů, alkoholismus či přímo týrání dětí ovlivní člověka psychicky natolik, že negativní důsledky těchto zážitků prožívá ještě po padesátce.
Dětské trauma totiž zvyšuje riziko mrtvice, infarktu, deprese a diabetu v dospělosti, a to až do středního věku. Navíc podporuje rizikové chování, promiskuitu, kouření, konzumaci alkoholu, hráčství a protispolečenské chování. To vše snižuje délku života.
„Člověk, který v dětství zažije šest či více takových negativních zážitků, umírá o dvacet let dříve než ten, kdo má dětství spokojené,“ tvrdí autoři z Austrálie.
„Lidé, kteří prožijí trauma v dětství, zažívají častěji deprese, úzkosti, drogové a alkoholové závislosti, hráčství a kompulzivní nakupování. Sami většinou nejsou schopni tvořit fungující vztahy, protože si vyhledávají stejně postižené jedince. Celkově svůj život hodnotí mnohem hůře než lidé, kteří vyrůstali ve stabilní rodině,“ tvrdí psychologové z Blue Knot Foundation.
Jejich výzkum se opírá o analýzu života jednadvaceti tisíc lidí, kteří v dětství zažívali psychologicky nepříznivé situace.
Výbušná témata
Drtivá většina rodičů si nicméně přeje poskytnout svým dětem harmonické dětství, na které budou jejich potomci vzpomínat s láskou. Nicméně to neznamená, že nás naše děti nikdy neuvidí (ne)pěkně se pohádat! Jaká témata jsou z tohoto hlediska nejrizikovější?
Prarodiče
Příchod dítěte je velkou událostí i pro prarodiče, občas se ale stává, že babičky a dědečkové zapomínají, že výchova starost o dítě je v první řadě na vás. A tak radí, poučují, napomínají… To vše samozřejmě pramení z těch nejlepších úmyslů, ale rodiče tím mohou do jisté míry i obtěžovat. Zvláště novopečená matka jen velmi těžce snáší, když jí tchyně neustále říká, co dělá špatně. Při hledání podpory u partnera se však může stát, že se nesetká s reakcí, kterou by očekávala. A na hádku je rázem zaděláno…
Výchova
Vzhledem k tomu, že každý z partnerů pochází často z jiného prostředí a prošel jiným způsobem výchovy (i třeba jen v maličkostech), je oblast způsobu výchovy společného dítěte velmi výživnou půdou pro nejrůznější spory.
Čas pro sebe
S dítětem tráví ve většině domácností nejvíce času žena a může se stát, že jí po nějakém čase bude připadat, že nemá vůbec žádný čas jen sama pro sebe, zatímco její partner klidně zajde po práci s přáteli na skleničku. A spory o rozvržení času mezi péči o rodinu a o své vlastní duševní zdraví na sebe nenechají dlouho čekat. Je třeba si uvědomit, že nějaký ten čas jen sám pro sebe (ať už to znamená kino s přáteli nebo odpoledne na masáži a pedikúře) potřebuje zkrátka každý.
Vedení domácnosti
Než do domácnosti přibylo dítě, mají partneři obvykle jednotlivé domácí práce tak nějak rozdělené. Jenže s příchodem nového člena a nastoupením jednoho z rodičů na rodičovskou dovolenou se vše obrátí vzhůru nohama. Vznikají tak situace typu: „Když jsi celý den doma, tak jsi mohla vyluxovat, ne?“ nebo: „Celý den se starám o dítě, tak bys mi mohl aspoň pomoct s nádobím po večeři.“ apod.
Peníze
K tomuhle tématu není třeba mnoho vysvětlování. Je to sice smutné, ale je to tak. Peníze stojí za vznikem spousty sporů v našich domácnostech…
Sledujte nás na sociálních sítích:
