Proč byste měla na své dítě žvatlat?

Žvatláním se totiž dospělý přizpůsobuje dítěti, vyděluje z okolního monotónního světa a získává jeho pozornost. Učení jazyka pak začíná dříve a je rychlejší. Tvrdí to tým profesorky Catherine Laingové z Duke University.

Děti se neučí jazyk tak, že by vnímaly jednotlivá slova. Nejprve se učí porozumět rytmice a intonaci. A ta je právě výraznější, když matka začne na dítě šišlat a mluvit zjemnělým způsobem. Dítě vnímá změny mezi vysokými a nízkými tóny hlasu a také hlasitost a důraz jednotlivých hlásek v mateřštině.

Dítě navíc dobře rozpoznává intonaci matky, protože už ve třetím trimestru těhotenství má dost vyvinuté uši na to, aby její hlas v děloze vnímalo. Jenže je v tu chvíli ponořeno v plodové vodě, takže slyší zvláštní zvuky jako člověk ležící ve vaně pod vodou. Nicméně intonace a rytmika, třebaže jednotlivá slova jsou nesrozumitelná, zůstávají zřetelné. Stejně tak dítě v děloze vnímá přízvuky a další specifika jazyka, který používá matka.

Kojenec se také snáze učí slovům, která matka říká na konci věty. Proto je lepší říct: „Vidíš pejska? Je to pejsek?“ Než větu: „Pejsek přišel. Pejsek si chce hrát.“

„Mozek novorozenců také reaguje mnohem silněji na slova, která se opakují v párech, třeba citoslovce haf haf nebo kvá kvá,“ dodává profesorka Laingová.

Bude z něj génuis!

Každému je jasné, že tím, jak si se svým děťátkem povídáme, ovlivňujeme jeho vývoj. Můžeme ale nějak přímo ovlivnit, zda z něho vyroste "chytrolín"? Podle vědců můžeme! Jak?

1. Kojte ho

Kojení má tolik pozitivních vlivů na vývoj a zdraví dítěte, že by to vydalo na samostatný článek. Studie McGill University v americkém Montrealu porovnala 14 tisíc dětí, které jejich matky kojily nejméně 6 měsíců (ale většinou déle), s jejich nekojenými vrstevníky a zjistila, že již v 6,5 letech mají tyto děti o 7,5 bodu vyšší IQ.

2. Podporujte je ve sportu

Nizozemští vědci zase zjistili, že věnuje-li se dítě pravidelné fyzické aktivitě, má v porovnání se svými vrstevníky bez jakéhokoli sportovního vyžití lepší známky. Sice už neříkají, jak intenzivní by ona fyzická aktivita měla být, nicméně nejspíš platí, že alespoň nějaká je lepší než žádná.

3. Dohlížejte na jejich stravu

Další z amerických studií se zaměřila na vztah výživy a inteligence u dětí. A potvrdila to, co všichni tak nějak tušili už dávno. Totiž že strava bohatá na cukry a tuky mozku rozhodně nesvědčí! Takže dbejte na to, aby mělo vaše dítko dostatečný přísun ovoce, zeleniny a ryb, zato jen velmi omezený přístup do fast foodu…

4. Podporujte je v hudbě

Tentokrát zamíříme pro inspiraci do Kanady – University of Toronto totiž provedla zajímavý výzkum. Skupinu dětí ve věku 6 až 11 let rozdělila na 3 části. První z nich začala chodit na kurzy hraní na hudební nástroj nebo zpívání, druhá do dramatického kroužku a třetí nechodila nikam. Po určité době přeměřili vědci všem dětem IQ a zjistili, že nejvíce se zvýšilo dětem chodícím do „hudebky“. Dramatické kroužky měly o něco nižší efekt. Takže pořiďte noty, případně nějaký nástroj a nadchněte potomka pro hudbu!

5. Čtěte jim

New York University také přispěla svou špetkou – ve své studii se zaměřila na vztah zvyšování IQ dětí a čtení. Vědci zjistili, že pokud je dítě mladší 4 let aktivním účastníkem četby (tedy ne že by samo četlo, ale rodiče mu čtou, podporují ho v přemýšlení nad textem, pokládání otázek, domýšlení příběhů apod.), může to pro něj znamenat až o 6 IQ bodů navíc oproti vrstevníkům, kterým se rodiče z tohoto hlediska nevěnují.

7. Připravujte jim snídani

A poslední pohled vědecké obce – Harvard Medical School ve spolupráci s Massachusetts General Hospital odhalila, že děti, jež pravidelně dostávají před odchodem do školy vyváženou snídani, dosahují mnohem lepších výsledků než jejich spolužáci, kteří odcházejí z domu nalačno nebo po nedostatečné snídani. A co by ve zdravé snídani nemělo chybět? Vláknina, proteiny, vitaminy. Takže sáhněte třeba po celozrnných cereáliích nebo vločkách s mlékem, doplněným ovocem nebo džusem.