Rozvod je velmi složitým a bolestným obdobím pro každého z nás. A to jsme dospělí. Pro děti je pak situací, která je nesmírně citelně zasáhne, a pokud jim nepomůžeme, může je i negativně poznamenat na celý život. Co by vaše děti chtěly, abyste věděli, jestliže se rozvádíte?
Křehká dětská duše se s rozvodem lidí, které bezpodmínečně miluje, vyrovnává mnohem hůř než ta naše. A proto při všech těch starostech a vlastním smutku nesmíme zapomínat především na děti. Kdyby měly tu možnost a schopnost, co by nám nejspíš řekly?
„Mám pocit, že za to můžu já.“
Dětem se těžko chápou důvody, které jejich rodiče nutí k rozvodu. Často ho proto berou jako nějaký trest, a dojdou tedy k pro ně jednoduchému – ale zcela chybnému – závěru. Že ony jsou viníky. Že se jeho maminka a tatínek rozvádějí, protože ony něco udělaly nebo řekly. Opakovaně proto děti ujišťujte, že s koncem vašeho vztahu nemají nic společného. Že ani vaše, ani partnerova/partnerčina láska k nim se rozvodem nezmění. Nikdy.
„Trvá mi, než se vyrovnám se ztrátou jednoho z vás.“
I když dítě ujistíte, že pro něj se z hlediska vaší lásky nic nemění, stejně se musí nakonec vyrovnat s tím, že jeden z jeho rodičů s ním už nebude sdílet stejnou domácnost. Bohužel jsou rodiče, kteří pak dítě používají jako rukojmí, jako nástroj pomsty vůči partnerovi/partnerce, staví ho do středu svých vlastních bitev. Uvědomte si, že pro dítě jsou důležití oba milující rodiče. Trvá to, než si na nový režim zvykne, než se vyrovná s tím, že například tatínka vídá jen o víkendech.
„Budu potřebovat čas, než si zvyknu na tvůj nový život.“
Především pokud se stěhujete k jinému partnerovi/jiné partnerce, může se stát, že na vás dítě na nějakou dobu „zanevře“. Bude se cítit podvedeno, může mít pocit, že ho měníte za nějakého cizího člověka. Je nutné mu dostatečně vysvětlit, že tomu tak není. Že i když třeba jednou budete mít další potomky, na vaší lásce k němu se nic nezmění.
„Nesnáším, když se hádáte!“
Žádné děti nemají rády, když vidí, jak se jejich rodiče hádají. Ovšem běžné partnerské neshody a hádky v rámci rozvodu jsou přeci jen nebe a dudy. Dítě vás miluje oba, a tak jen těžce nese, jak si navzájem ubližujete. Takové hádky jsou pro ně traumatizujícím zážitkem.
„Prosím, uvědomte si, že nejsem dospělý!“
Děti reagují na stresové situace zcela jinak než dospělí. Se spoustou pocitů si nevědí rady, neumějí se nad ně povznést. Rozvod je pro ně velká neznámá, bojí se ho, nedokáží racionalizovat důvody, které k němu jeho rodiče vedou. Pamatujte na to a s dítětem mluvte, mluvte, mluvte (přiměřeně jeho věku).
Sledujte nás na sociálních sítích:
