I když se to možná nezdá, výživa ovlivňuje nejen náš zevnějšek, ale má výrazný vliv i na to, jak se cítíme. V dnešní době, bohužel, stále přibývá obézních lidí, jejichž jídelníček nemá se zásadami zdravé výživy pranic společného.
Ukaž mi, co jíš, a já ti povím, jaký jsi…
Ano, správná výživa začíná už od narození. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by měly být všechny děti výlučně kojeny do věku 6 měsíců a s postupným zaváděním nemléčných příkrmů by mělo kojení pokračovat až do dvou let. Naštěstí, naprostá většina matek je schopna své děti kojit. V případě, že dítě nemůže být kojeno, má dostávat tzv. počáteční mléko. V prvních měsících by to mělo být přednostně mléko s výhradním obsahem laktózy.
Příkrm k mléku se doporučuje začít podávat nejdříve na konci 4. měsíce věku a nejpozději na konci 6. měsíce věku. V tomto věku je již nutné pokrýt zvýšený příjem energie. Příkrm se zpočátku podává vždy jednosložkový, aby se lépe určila případná alergie. Vhodné je zeleninové pyré z mrkve, fazolek nebo hrášku.
Po prvním měsíci takovéto stravy je možno přidávat více složek většinou maso-zeleninových. Postupně dítě dostává příkrm obsahující maso až šestkrát týdně, jednou týdně se místo masa podá jeden vařený slepičí žloutek. K maso-zeleninovém příkrmu se do stravy dítěte přidává ovocné pyré, které se nepřislazuje a může se vmíchat např. do jogurtu.
V průběhu 6. měsíce se obvykle do potravy dítěte zavádí další příkrm ve formě mléčné obilné kaše. Kaše obsahující lepek je však vhodné do jídelníčku kojence přidat až po dokončení 6. měsíce.
Všem kojeným dětem se navíc od druhého měsíce života během celého prvního roku a v zimních měsících přidává vitamin D. Jako prevence krvácivé choroby se aplikuje po porodu všech novorozencům vitamin K. Dále se tento vitamin podává v týdenních intervalech do jednoho měsíce věku. U kojených se ještě pokračuje podáváním stejné dávky do věku šesti měsíců.
A když je člověk batole…
Ve druhém roce života se má dítěti nabízet jídlo pětkrát denně, z toho dvě svačiny. Používání soli se má při vaření omezovat, stejně jako pití sladkých limonád a konzumace cukrovinek.Vhodnými potravinami pro batole jsou mléčné výrobky, maso, ryby, drůbež, vajíčka, luštěniny, zeleniny, ovoce a cereálie. Dítě by mělo denně vypít asi 500 ml mléka, které je nejlepším zdrojem vápníku. Strava by měla obsahovat i dostatečné množství vlákniny.
Předškolní věk
V předškolním věku se dítě stále více aktivně podílí na rodinném životě. Jídlo se stává i pro něj společenskou událostí. Mléko (stále ještě v množství půl litru denně) spolu se sýry a jogurty, zajišťuje tou nejvhodnější formou dostatečný příjem vápníku. Drůbež, ryby, libové maso jsou zdrojem železa. Vajíčka pro svůj obsah bílkovin, vitaminů a železa mohou být podávána třikrát až čtyřikrát týdně. K snídani jsou vhodné jogurty a cereálie. Důležité jsou ovoce a luštěniny, které se podávaj většinou jako svačina. Jídlo by nemělo být konzumováno společně se sledováním televize.
Hola, škola volá…
S nástupem do školy se mění styl života dítěte. I když to není vždy jednoduché, neměl by ranní spěch ovlivnit poklidné zažití snídaně. Stravovací návyky, získané do této doby v rodině, jsou najednou konfrontovány s návyky ostatních dětí ve škole. Nemalý vliv má i televizní reklama. Nadále je doporučována pestrá strava. Není rozumné vynechávat z jídelníčku snídani. Mnoho dětí, které nesnídají, trpí opakovanými bolestmi břicha.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Staráte se o jídelníček svých dětí?
A je tu puberta!
Začátek puberty spojený s urychlením růstu a změnami v tělesném složení, tělesnou aktivitou a začátkem menstruace u děvčat ovlivňuje významnou měrou nutriční potřebu pubescentů a adolescentů. Velkou roli v tomto věku hrají i vlivy sociální – dívky si najednou začínají hlídat svou váhu, chlapci jedí jen to, co je „in“.
Proto jsou dospívající často označováni jako riziková skupina. Je to nejen pro jejich riziko zneužívání drog a alkoholu, ale i pro daleko častější speciality ve způsobu stravování. Patří mezi ně odmítání snídaně, vynechávání i ostatních jídel, jejich náhrada svačinami z kiosku a pití velkého množství sladkých limonád.
Potrava by měla být i v tomto období vyvážená. Příjem energie je třeba mít adekvátní jeho výdeji. Důležitý je dostatečný příjem vápníku, neboť jeho nedostatek v dospívání může později vést k osteoporóze. Rizikový je rovněž sklon adolescentů k alternativním výživám a anorexii.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Jak mít aktivního potomka?
Dospělost
I zde platí základní pravidlo. Příjem energie by se měl rovnat jeho výdeji. Energetická potřeba je kryta třemi základními živinami: bílkovinami, tuky a cukry. Minimální potřeba bílkovin činí asi 0,5 g/kg tělesné hmotnosti a den. Pro normální výkonnost však musí být přijímáno dvojnásobné množství. Přibližně polovina by měla být živočišného původu (maso, ryby, mléko, vejce), aby byl zaručen dostatečný přísun esenciálních (nezbytných) aminokyselin. Zbývající převážná část energetické potřeby je kryta sacharidy (škrob, cukr, glykogen) a tuky (živočišné a rostlinné tuky, oleje), které se mohou jako živiny vzájemně zastupovat. Podíl cukrů v potravě je za normálních okolností asi 60%.
Tuky tvoří v potravě asi 25–30 %.Tento podíl při zvýšené spotřebě stoupá (u těžce pracujících až na 40 %. Tuky nám zajišťují příjem vitaminů rozpustných v tucích (A,E,D,K) a esenciální mastné kyseliny (linolová a další). Důležitý je i dostatečný přísun vitaminů a minerálních látek.
TIP Bety: Nevíte si rady se žádostí o přídavky na děti? Nevyznáte se, kdo a za jakých podmínek má na ně nárok? Zeptejte se ZDARMA naší sociální pracovnice Vlaďky v její on-line poradně
Zdroj: www.ulekare.cz
Sledujte nás na sociálních sítích:
