Jak výživa zvířat ovlivní chuť a kvalitu produktu?

Jednou však přijde doba, kdy se miminko potká s jiným, než mateřským mlékem. Proto je dobré vědět, co ovlivňuje kvalitu a chuť mléka. Ve výživě člověka se uplatňuje zejména mléko kravské, ale také kozí nebo ovčí. Složení mléka je u jednotlivých druhů podobné, rozdíly jsou zejména v obsahu jednotlivých složek (např. bílkovin, tuku, vitamínů a minerálních látek). „V kravském mléce je však oproti mateřskému mléku vyšší obsah bílkovin a minerálních látek. A právě tyto vlastnosti činí surové kravské mléko nevhodné pro kojence,“ říká odborník na dětskou výživu Richard Zelenka ze společnosti Humana, která se na dětskou výživu specializuje.

Složení mléka ovlivňuje mnoho faktorů. Největší vliv má genetický základ zvířete, ten určuje rozvoj žlázových tkání v mléčné žláze. Dojnice, které mají vysokou užitkovost, mají vyšší počet těchto žláznatých buněk. V nich se díky živinám přiváděných krví tvoří mléko. Na tvorbu 1 litru mléka je potřeba, aby vemenem proteklo až 500 litrů krve. Ale abychom dosáhli požadované užitkovosti, je kromě genetiky potřeba poskytnout dojnici dostatek kvalitních krmiv s vyrovnaným obsahem živin a energie. Protože složení mléka není stálé a mění se v závislosti na věku, pořadí laktace, zdravotnímu stavu, ale i sezónními vlivy, je potřeba výživu a složení krmné dávky těmto faktorům přizpůsobit.

Výživou dojnic lze ovlivnit chuť a vůni mléka, zejména pokud bylo nevhodné krmivo podáváno krátce před dojením (nezbývá pak dostatek času na vyloučení nevhodných látek z organismu). Pokud dojnice přijímají v krmivu nějaké nevhodné aromatické látky, tyto se následně vstřebávají a přecházejí přímo do mléka, tím mohou negativně ovlivnit chuť a vůni mléka. Na chuť a vůni mléka působí negativně zkažená a nahnilá krmiva, krmiva s vysokým obsahem tříslovin. Vhodným krmením můžeme v omezené míře pozitivně ovlivnit obsah laktózy, mléčného tuku a mléčného proteinu. Omezeně proto, že např. obsah mléčného proteinu je dán geneticky a ovlivnit výživou ho lze jen do této geneticky dané hranice. Oproti tomu obsah mléčného tuku je snadno ovlivnitelný krmnou dávkou. V dětské výživě nesmí být, dle norem EU, geneticky modifikované suroviny - GMO. To potvrzuje i Richard Zelenka ze společnosti Humana, ale dodává: „Sice se nesmí používat GMO suroviny, ale běžně se používá krmivo z GMO sóji nebo kukuřice jako součást výživy dojnic. A vzhledem k tomu, co tyto plodiny přinášejí, je otázkou, zda doporučit mléčnou výživu vyrobenou z mléka od takových krav těm nejmenším.“

Mléko od krav, které mají možnost pastvy na bohaté, svěží pastvině s obsahem bylin, má vyšší obsah polynenasycených mastných kyselin a kyseliny linolové v porovnání se skotem krmeným siláží. Podle vědců z univerzity ve Wageningenu a Varšavě prokázaly experimenty rychlou odezvu obsahu kys. linolenové v mléce při změně způsobu hospodaření, kdy byly krávy krmeny siláží, na pastevní způsob chovu. Naopak při přechodu z pastvy na vnitřní ustájení s krmením siláží, došlo ke snížení hladiny CLA v mléce. A to již během pěti dnů.


Kvalitu mléka lze ovlivnit krmením, konzervovaná a čerstvá píce je krmivo bohaté na energii, bílkoviny a minerály v porovnání s kukuřičnou siláží, která je častým krmivem. „Jsme jediná společnost na českém trhu, která dodává kojeneckou mléčnou výživu 100% vyrobenou z mléka krav, které nebyly krmeny GMO krmivy,“ pyšní se Richard Zelenka ze společnosti Humana a dodává: „Mléko pochází od přísně selektovaných německých farmářů, jejichž rodiny již stovky let obdělávají statky poblíž místa, kde se výživa vyrábí. Důraz na ekologii, poctivé a současně šetrné zpracování s volbou 100 % přírodních surovin pomáhá vyrábět kojenecké mléčné výživy, které umožňují něžně růst tak, jak by si to přála sama matka příroda.“