Rodiče by měli aktivně podporovat dobré vztahy mezi svými dětmi. Sourozenecké vztahy totiž výrazně ovlivňují chování během dospívání a v raném mládí. Čím jsou city a chování mezi sourozenci pozitivnější, tím lépe pak odolávají různým svodům a rizikovému chování v dospívání a rané dospělosti.
Doktorka Sarah Killorenová z University of Missouri sledovala chování dospívajících v mexických rodinách, vztahy mezi sourozenci, jejich tendence k rizikovému chování a psychickým problémům a vývoj v pozdějších letech. Srovnala to s výzkumy s evropskými Američany a Afroameričany. Mexické rodiny si vybrala proto, že kulturně velmi podporují propojení uvnitř rodiny a vzájemnou závislost příbuzných. Děti takových rodin jsou podporovány k hlubším vztahům mezi sourozenci včetně aktivního fyzického kontaktu. To má přitom blahodárný vliv na rizikové chování v pubertě a rané dospělosti.
„Starší sourozenci, kteří mají pozitivní vztahy se svými mladšími sourozenci, měli nejméně depresivních symptomů a nejméně se účastnili rizikového chování. Všeobecně se však sourozenci s pozitivními vztahy věnovali méně rizikovému chování, zatímco sourozenci s negativními vztahy naopak výrazně více. A nejvíce se rizikovému sexuálnímu chování věnovali mladší sourozenci, kteří měli špatný vztah se starším sourozencem opačného pohlaví,“ tvrdí doktorka Killorenová.
Podle ní však rodiče hrají zásadní roli ve vzájemné socializaci dětí. Rodiče musejí podporovat dobré vztahy mezi svými dětmi a vštěpovat jim pozitivní hodnoty týkající se rodiny a dobrých vztahů v ní.
„Rodiče by měli podporovat své děti v tom, aby trávily spolu hodně času jako sourozenci, i když jsou mezi nimi věkové rozdíly. Měli by je učit, že je dobré, aby se starší sourozenci o mladší starali, ale mladší aby poslouchali ty starší a brali si z nich příklad. Pokud se podaří tyto hodnoty dětem vštěpit, rodiče můžou podpořit pozitivní sourozenecké vztahy svých dětí, které jim vydrží až do dospělosti,“ tvrdí Killorenová.
Sledujte nás na sociálních sítích:
