Kuchyňská krájecí prkénka potřebují péči

Prkénko na krájení se nachází v každé kuchyni. A je doslova nepostradatelné! Vždyť na čem jiném také zpracovávat maso, zeleninu nebo ovoce, viďte? Jaké je to vaše?

Správné čistění je základ

Drtivá většina těchto pomocníků se vyrábí z plastu nebo ze dřeva. Zatímco první zmíněný materiál  slibuje snadnou údržbu, protože se může beztrestně umývat v myčce nádobí, u toho druhého vyžaduje dezinfekce i očista zcela jinou péči. On totiž do myčky nepatří! Je tedy samočistící? Tak trochu ano, ale rozhodně to neznamená, že není nutné přidat ruku k dílu (1).

Opatrnosti není nazbyt

Tvrdé dřevo, jako je například to javorové, bývá jemnozrnné. Jeho kapilární působení stahuje tekutiny a tím doslova vsakuje i bakterie. Ty jsou usmrceny v okamžiku, kdy deska po hygienickém zásahu uschne. U měkkého dřeva, konkrétně třeba cypřiše, je méně pravděpodobné, že se otupí ostří nože, ale zase jsou tu jiná rizika - prkénko není tak odolné a snáze se rozklíží, což usnadní návštěvu škodlivých bakterií. A co hůř – vzniklé otvory poskytují příhodné podmínky pro dlouhodobý pobyt. Není tedy dřevo jako dřevo! U obou však platí stejné zásady (2).

Když koupel, tak ruční

Jak již bylo naznačeno v předchozích řádcích, myčka si se dřevem tak docela nerozumí, protože hodně přispívá k jeho zkáze. Bezpečný způsob čistění se tedy neobejde bez vlastnoručního přičinění. Nejprve je nutné opláchnout zbytky potravin, poté přichází na řadu horká voda, drsná houbička a prostředek na nádobí. Přišlo-li prkénko do kontaktu se syrovým masem, v rámci dezinfekce použijte octový roztok. Jednou za čas ho nezapomeňte pomazat olejem. Ten zabrání jeho vysušení a deformaci, čímž prodlouží trvanlivost a zesílí ochranu proti bakteriím (3).

Zdroje: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7232214/, (2) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31113021/, (3) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31113026/