Jak nejlépe umýt okna?

Pro jednoduchost uvažujeme o tom, že máme okna špinavá „obyčejně“, tedy hlavně od běžného pouličního prachu. Jinak budeme mýt okna zašpiněná od zbytků malty po montáži, o tom třeba jindy. Prach z ulice působí nejen nevzhledně, ale přispívá také k rychlejšímu stárnutí plastů a mechanickému opotřebení těsnění.

Mokré mytí oken

Pokud vás při nadpisu hned napadá, že suché mytí je vlastně oxymoron, máte pravdu. Pro účely tohoto článku budeme ale rozlišovat použití kbelíku s vodou a další přípravky a metody, kdy se bez kbelíku obejdeme.

Pro mokré mytí si připravte

• plastový kbelík
• přípravek pro mytí oken, jaký dostanete v každé drogérii
• hadřík – nejlépe z mikrovlákna
• případně stěrku na tyči, pokud se necítíte na to balancovat na okenním parapetu

Vyhněte se pro tentokrát houbičce na nádobí, protože ta nedokáže umytý povrch vyleštit, a běžným bavlněným hadříkům, protože ty pouštějí chlupy, které na čistém okně zůstanou nalepené.

Mytí rámů a těsnění

Nejšpinavější částí oken budou určitě jejich rámy a hlavně vnitřní spára kolem těsnění. Dát se do mytí rámu v momentě, kdy budou čistá skla, vypadá logicky (už nebudeme potřebovat tak čistou vodu v kbelíku), ale téměř jistě by se vám povedlo namočeným hadříkem na čisté okenní tabuli vyrobit další šmouhy, takže rámy skutečně umyjeme první.

Neměkčený PVC, ze kterého jsou rámy oken vyrobeny, má tu nemilou vlastnost, že se do něj zažírá špína, když je na ostrém slunečním světle. Pokud pouliční prach a pyl nesetřete několik let, zjistíte třeba, že světlé části rámu nevratně změnily barvu. Dobrá zpráva na druhé straně je, že nutnost umýt rám se týká hlavně teplé části roku a pokud vznikne nutnost umýt okna v zimě, můžete si pro jednou chvilku práce ušetrit.

Na plastové části oken (a vlastně ani na dřevěné nebo hliníkové rámy) nikdy nepoužívejte abrazivní prostředky, tedy ani písek, ani tekuté čističe s pískem, ani hrubou stranu kuchyňské houbičky. Jemné škrábance, které byste si takto vyrobili, by jen urychlily vizuální stárnutí materiálu.

Mytí okenních skel

Pokud máte okenní stěrku, máte z velké části vyhráno. Skla namočíte, mechanicky uvolníte všechen prach opakovaným přetřením a na závěr stáhnete stěrkou, takže se zcela vyhnete leštění.

V opačném případě, tedy když používáte pouze hadřík namočený v kbelíku, vás čeká rozleštění vlhkosti do ztracena, aby nezůstaly kapky. Optimálním prostředkem je suchý hadřík z mikrovlákna, ale použít lze i klasické noviny (pozor aby nebyly na lesklém papíře).

Co když nemáte mycí prostředek, nebo se bojíte chemie?

I v jednadvacátém století se najde ještě spousta lidí, kteří před komerčními přípravky dávají přednost takzvaným „babským“ prostředkům, jako je sůl, ocet, citronová šťáva nebo vanilkový pudink. Zrazovat vás nebudeme, všechny skutečně fungují. Ušetříte pár korun a budete mít o trochu víc práce.

Pokud máte špatný pocit ze vší chemie, která nás obklopuje, opravdu můžete zkusit některou z uvedených metod našich babiček, okna budou stejně čistá, jako při použití běžných prostředků. Zkusit také můžete některý z chemických přípravků, které mají atest pro potravinářský provoz. U nich je jakýkoli vliv na lidské zdraví zcela vyloučen a doložen razítkem.

Suché mytí oken

Většinou se dočtete, že se okna v zimě nemyjí – a docela to i dává smysl. Studený vzduch do bytu není nic moc a voda, co vám mrzne na skle pod rukama, celé mytí jen komplikuje. Přesto se může stát, že třeba nestihnete poslední teplý víkend v roce, nebo nečekané oteplení uprostřed zimy vysuší silnice a okna se zašpiní prachem z posypů.

Ať už je tím důvodem právě zima, nebo se vám jen nechce máčet si ruce ve vodě, existuje bezpočet přípravků ve spreji na bázi alkoholu nebo čisticí pěny, které rozpustí okenní špínu a umožní její snadné setření, třeba papírovou utěrkou.

Postup je pak velice jednoduchý. Na sklo naneste rovnoměrnou vrstvu přípravku (sprejem to jde samo) a po chvilce působení rozleštěte dosucha. Alkohol se bude dobře odpařovat i v mrazu a celý proces tak zabere pár minut na každé okno.