Lidé během posledních padesáti tisíc let domestikovali řadu ptáků a savců. Některé z těchto druhů jsou silně sociální, ani domestikací o tuto vlastnost nepřišly. Jenže lidé na to zapomínají a často chovají jednotlivce v osamění, takže tito vážně trpí stresem. Tak jako jsou silně sociální kopytníci či psi, vyžadují společnost i králíci. A tak domácí ušáci vážně strádají, což často vede k přejídání, sebepoškozování a jiným stresem vyvolaným poruchám.
Stres z osamění
Králík, který žije sám, prožívá neustálý stres. Podle expertů z Britské veterinární asociace by lidé měli doma chovat králíky vždy alespoň dva. Králíci jsou silně sociální tvorové a dají přednost příslušníkovi svého druhu a jeho společnosti před potravou. Naopak stres z osamění často tlumí přejídáním a sebepoškozováním. Samice někdy požírají mláďata.
Britská veterinární asociace chce teď dokonce přimět britskou vládu, aby zakázala obchodům s domácími mazlíčky prodej jednotlivých králíků a nařídila, že musejí být prodáváni vždy dva. Což nemusí nic vyřešit. Nařízení lze obejít. Zákazník si odnese králíky dva, ale jednoho může někomu prodat nebo darovat.
„Vláda musí přimět majitele králíků, aby si pořizovali kompatibilní páry nebo skupiny, změnou zákona o prodeji domácích mazlíčků,“ tvrdí prezidenta Asociace Daniella Dos Santos.
Králíci jsou ale trochu komplikovanější, protože se nesnesou dva libovolní jedinci. Proto je zapotřebí, aby odborný chovatel nejprve vhodná zvířata spároval, poté je klient koupil.
Králík není hlodavec
Králíci nejsou hlodavci, jak se laická veřejnost často domnívá. Patří do příbuzného řádu zajícovci, který se liší stavbou chrupu. První řezáky sice rostou po celý život jako u hlodavců, ale sklovina je kryje ze všech stran, nejen zpředu. Druhý pár řezáků je umístěn za prvním párem, nikoli vedle něj. A samci mají šourek před penisem, nikoli za penisem.
Sledujte nás na sociálních sítích:
