Náledí na vozovce je jev, který je řidiči velmi často podceňován. Celá řada osob za volantem spoléhá na moderní stabilizační systémy ve svých vozech, případně na své řidičské zkušenosti, které ale často nejsou ani zdaleka dostatečné. Když se k náledí přidá i šero, mlha a jemné srážky, řidič se velmi často dostává do problémů, jež končí tragicky. Na co si dát pozor a jak nejlépe zareagovat?
Jedním z nejčastějších mylných předpokladů je domněnka, že pokud teploměr ukazuje teplotu vyšší než nula stupňů Celsia, tak náledí nehrozí. „To je ale úplný nesmysl. Pokud je silnice promrzlá, i při teplotě tři stupně nad nulou mohou srážky dopadající na promrzlou silnici namrzat,“ upozorňuje Pavel Žíha, vedoucí odboru dopravní policie krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.
Skutečně nebezpečné je především lokální náledí, se kterým řidič nepočítá a které často vzniká náhle a v místech, kde by jej nikdo nečekal. „Po soumraku, ale i v místech s celodenním stínem, například v lesních úsecích, můžete narazit na led, i přestože jinde po něm není ani stopy. Velmi nebezpečné jsou pak mosty a přemostění. Brzdná dráha se na namrzlé vozovce citelně prodlužuje,“ dodává Žíha.
Při náledí by měl být rozestup mezi vozy alespoň tři vteřiny
Právě brzdná dráha se při náledí mnohonásobně prodlužuje. Jestliže při devadesátikilometrové rychlosti automobil zastaví na suché vozovce na sedmdesáti metrech, na mokru zabrzdí na metrech devadesáti. Pokud je však vozovka namrzlá, prodlužuje se brzdná dráha téměř na čtvrt kilometru.
Obzvláště nebezpečným jevem, který při teplotách okolo nuly vzniká, je takzvaný černý led.
„Černý led je tenoučká průsvitná vrstvička ledu na asfaltu, který vypadá, jako by byl jen mokrý, nebo dokonce suchý. Řidič si jej velmi často nevšimne a auto na černém ledu je prakticky neovladatelné,“ říká Jiří Markusek z Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje a přidává radu, jak se chovat, když řidič zjistí, že se jeho vozidlo nachází na ledu.
„Řidič by měl zapomenout na prudké manévry s volantem a prudké brzdění. Musí jet plynule, bez náhlých změn směru či rychlosti. Plynule, opatrně, a hlavně s předvídavostí, kde by mohlo náledí být nebo vzniknout.“
Do zatáček se zvýšenou opatrností
Nejvíce nehod na náledí se stane v zatáčkách, kde osoba za volantem podcení povětrnostní podmínky, najede na led a dostane se do smyku. „Zatáčky jsou velice rizikové. Když totiž budete zatáčkou projíždět dvojnásobnou rychlostí, tlačí vás ven z ní hned čtyřnásobná síla. A když se gumy na ledě nemají čeho chytit, jste rázem v téměř neřešitelné situaci,“ říká Miroslav Kolda, vedoucí Oddělení silničního dohledu z Krajského ředitelství Karlovarského kraje.
Při teplotách kolem nuly je zapotřebí uzpůsobit jízdu, být maximálně obezřetný a především nepanikařit. „Pokud vás auto v zatáčce přestane poslouchat a míří ke krajnici, nezrychlujte ani nebrzděte a jen ještě více jemně pootočte volantem. Pokud jedete dost pomalu, kola se chytí a auto se srovná. Pokud vás v zatáčce předbíhá zadní část vozu, kola naopak jemně srovnejte. Všímejte si stavu vozovky a ani v moderních autech nespoléhejte jen na stabilizační systémy. Na ledu vás ani tyto systémy nemusí zachránit,“ konstatuje Veronika Krajsová, prezidentka Asociace Záchranný kruh, která sdružuje záchranářské subjekty a další instituce, s nimiž vyvíjí a realizuje projekty týkající se informování, vzdělávání a prevence v oblastech běžných rizik a mimořádných událostí.
Sledujte nás na sociálních sítích:
