Podívat se, jaké bude počasí, z které strany a za jak dlouho přijde bouřkový mrak nebo jaká bude rychlost větru, je v dnešní době tak snadné, že tuto možnost bereme už jako samozřejmost. Jak jsme pak překvapeni, když nám do oken buší kroupy velké jako ořechy nebo se na obloze objeví zvláštní útvary. Tehdy si drbeme hlavy a přemýšlíme, jak je něco takového vůbec možné.
Kroupy
Kroupy vznikají v bouřkových oblacích, kde jsou opakovaně vyháněny proudy vzduchu směrem vzhůru a zase zpět do nižších vrstev mraku, kde se postupně obalují namrzajícími kapkami vody. Tento proces se několikrát opakuje, kroupy jsou tedy pak složené z několika vrstviček. Zhruba po šedesáti minutách dojde k jejich uvolnění a kroupová smršť na sebe nenechá dlouho čekat. Jejich velikost se průměrně pohybuje od několika milimetrů až do tří centimetrů. Největší kroupy byly zaznamenány před několika týdny v Itálii, kde dosáhly velikosti pomerančů.
Tornádo
Tornádo je silně rotující vítr, který s sebou vezme vše, k čemu se přiblíží. Rychlost větru se pohybuje od 180 až 360 km/h a jeho průměr může být až půl kilometru. Vznikají tehdy, jakmile se studený a prudký vítr ve vyšších polohách střetne s teplým přízemním větrem. Tento střet vyvolá rotaci vzduchu, která se projeví sloupovitým vírem – tornádem v pravém slova smyslu.
Supercely
Supercela je typ nejsilnější bouře, která se vyznačuje specifickým uskupením oblaků, které rotují kolem své osy. Na rozdíl od tornáda však nedosahují země. Velikost supercel je v průměru několik kilometrů a často jsou předvojem krupobití, vzniku tornád a přívalových dešťů. Vznikají tehdy, změní-li se výrazně rychlost a směr větru v různých výškách. Přidá-li se ještě extrémní pokles teplot vzduchu, vznik supercely je jen otázkou času.
Tsunami
Zemětřesení je jednou z nejničivějších přírodních katastrof a vznikne-li pod mořem, často jej doprovodí vlna tsunami. Když do sebe litosférické desky narazí právě pod mořským dnem, jejich pohyb vyvolá silné seizmické vlny. Délka tsunami se pohybuje v řádech stovek kilometrů a zajímavostí je, že ji na širém moři nelze vypozorovat. Vypadá totiž stejně, jako kterákoli jiná. Rozdíl je v tom, že je o mnoho rychlejší než běžné vlny, může totiž nabrat rychlost až 700 km/h. Než se dostane k pobřeží, výrazně zpomalí, ale mnohonásobně se zvětší. Vlnu tsunami lze nejčastěji vypozorovat až na poslední chvíli, kdy moře ustoupí až o stovky metrů, než se zase vrátí s ničivou silou.
Sledujte nás na sociálních sítích:
