Dům se stovkou oken: Nekonečná konverzace pro celou rodinu

Okna však nemají v domě funkci pouze dekorační, naopak, jejich smysl je mnohem hlubší, než by se na první pohled mohlo zdát. Domek totiž obývá čtyřčlenná rodina – neslyšící rodiče a jejich dva malí, slyšící synové, kterým okna velmi usnadňují verbální i neverbální komunikaci.

Kromě komunikace umožňuje množství oken také vstup přirozeného světla do místností. Otvory v podlaze pak mohou prorůstat rostliny, jež podtrhují iluzi propojení jednotlivých pater domu.

Ačkoli množství přirozeného světla, které do domu okénky prostupuje, není tak velké, jako kdyby měl dům okna klasická, architekti se pro ně rozhodli i z dalšího důvodu. Stavba totiž stojí v poměrně frekventované čtvrti Tokia, malá okna jí dodávají na originalitě, která „rozbíjí“ jednotný ráz ulice.

Neobvyklá okna v podlaze/stropu slouží, jak již bylo řečeno, ke komunikaci v rodině – děti si mohou spolu povídat a pozornost neslyšících rodičů získávají i tak, že do nižšího patra otvorem v podlaze házejí malé hračky.

Kromě ložnic v prvním patře a velkému obývacímu pokoji v patře prvním disponuje dům rovněž střešní terasou, na niž vede žebřík a která poskytuje v malém domku další prostory.

Domek se stovkou oken je „přilepen“ ke klasickému domku, v němž bydlí další příbuzní rodiny, a který byl pro tolik lidí již příliš malý. I z tohoto důvodu v domku nenajdete kuchyň a jídelnu, pouze obývací pokoj, ložnice a ložnici s toaletou.

S trochou nadsázky by se dalo říci, že je originální stavba vlastně jakýmsi detašovaným bydlištěm či přístěnkem, kam se odebere část rodiny, když pro ni již v domě není dostatek místa, a který umožňuje mladé, začínající rodině alespoň do jisté míry nezávislý život.

Pravdou však zůstává, že domek se stovkou oken je jasným důkazem, že architektonicky originální dům může být i velmi funkční.