Psi mají velejemný čich, který dokáže ve zlomku vteřiny analyzovat také některé lidské emoce. Třeba stres a úzkost jsou provázeny vylučováním hormonů a dalších látek, které pes ucítí nosem. A protože považuje úzkostného člověka za hrozbu, častěji se do něj zakousne. Tedy častěji než do člověka, který úzkostný není. Vyplývá to z nových výzkumů veterinárních vědců z Liverpoolu.
Má to také praktické důsledky pro osoby, které musejí cizím psům čelit častěji. Třeba poštovní doručovatelé by měli pracovat na tom, aby dokázali nepanikařit a neprojevovat vnitřně strach a úzkost ze psa. Čím více se totiž strachují a jsou napjatí z toho, že je pes kousne, tím pravděpodobněji se to stane.
Vědci z University of Liverpool vyšetřili sedm set osob, aby u nich stanovili míru emoční stability vyjádřenou na stupnici jedna až sedm. Na každý bod této stupnice připadalo snížení rizika kousnutí psem o třiadvacet procent. Jinými slovy nejúzkostnější lidé byli kousnuti psem o 120 procent častěji než jedinci s nejstabilnějším typem osobnosti.
„Čím méně emočně stabilní člověk byl, tím vyšší riziko kousnutí mu hrozilo. Neuroticismus je dobře známý svým vztahem k různým typům chování s ohledem na zdravotní rizika, tento aspekt osobnosti zřejmě může souviset také s projevováním chování, které provokuje psy ke kousnutí,“ uvedla doktorka Carri Westgarth z University of Liverpool.
Co si ten Alík myslí?
Psi jsou ostatně v chápání lidských emocí prakticky neomylní. Dokonce jsou mnohem zdatnější ve čtení positů svých lidských majitelů než lidé v porozumění emocím psím. Důvod? Třebaže je člověk inteligentnější, trpí jedním nešvarem – vytváří si předsudky a domněnky. A v případě psů, k nimž se chová často jako k vlastním dětem, analyzuje psí chování jako chování dětí. Tím se však často dopouští mylného usuzování.
„Psi prostě mnohem lépe rozumějí tomu, jak se cítíme, než my jsme schopni chápat, co se odehrává v našich psech,“ tvrdí veterinární vědci z University College London.
Svým způsobem projevují psi mnohem vyšší emocionální inteligenci, než jsme jim v minulosti přisuzovali.
„Kupříkladu jsme letos zjistili, že většina psů nemá příliš ráda objímání. Když sledujeme psy ve chvíli, kdy je objímají lidé, tak vidíme, že jsou ve stresu… vyvolává to v nich úzkost, chtějí mít možnost svobodného pohybu… Psi jsou velmi dobří při odhadování našich emocí, ale my jsme dost mizerní při čtení těch jejich,“ tvrdí profesorka Sophie Scott v rozhovoru pro deník The Times.
Sledujte nás na sociálních sítích:
