Jak třídíme odpad? Chybí nám motivace

Zaměřila se také na bariéry, které nám v třídění odpadu brání, a stupeň (ne)znalosti správných způsobů třídění. Přemýšlíme vůbec o tom, jak ve svém každodenním životě ovlivňujeme životní prostředí?

Myšlenky versus činy

Z výsledků výzkumu vyplývá, že více než tři čtvrtiny internetové populace (78 %) přemýšlejí, jak ovlivňují životní prostředí a zároveň věří, že způsob, jakým nakládají s odpadem, má nějaký smysl. Mladí lidé do 30 let přemýšlejí častěji o tom, jak svým působením ovlivňují životní prostředí. Naopak starší generace (45–60 let) častěji věří, že způsob, jakým nakládají s odpadem, má nějaký význam.

To znamená, že zatímco mladí o třídění více přemýšlejí, ti starší to častěji rovnou vykonají. Tendence k „zelenému myšlení“ je častěji patrná u vysokoškolsky vzdělaných lidí z větších měst.

Co nám brání?

Většina lidí třídí tři základní typy odpadu (plast, papír a sklo), méně než polovina pak nápojové kartony a jedna třetina ještě kov a rostlinný odpad. Polovina lidí se domnívá, že třídění odpadu znesnadňují přeplněné kontejnery, jejich nízký počet či dostupnost od bydliště.

Další bariéry shledávají v lenosti či bezohlednosti lidí a nízké informovanosti o správném třídění odpadu. Ženy zmiňují i problém s nedostatkem místa a považují za neestetické mít v domácnosti více košů na tříděný odpad.

Jak známe barvy

Výzkum agentury STEM/MARK porovnával i deklarovanou a skutečnou znalost – jakým způsobem správně třídit odpad. Nejčastěji lidé svou znalost hodnotili jako střední (57 %) nebo vysokou (35 %). I skutečná znalost, kde lidé rozeznávali barvy jednotlivých základních kontejnerů (plast, sklo a papír) je vysoká (79 % lidí označilo správně všechny tři barvy).  

Znalost ale není všechno, důležitá je i ochota. Polovina lidí uvedla, že je ochotna ujít se tříděným odpadem ke kontejneru vzdálenost do sta metrů. Méně než polovina pak vzdálenost do 500 metrů. Delší vzdálenost než 500 metrů už jen necelá desetina lidí.

Klesá motivace

Ochota či motivace klesá také kvůli nedůvěře k dalšímu nakládání s tříděným odpadem. K tomu jeden ilustrující citát: „Nakonec stejně přijede auto a vysype vše dohromady, takže si kolikrát říkám, že to opravdu nemá cenu třídit.“

Z výpovědí internetové populace je cítit určitá apatie. Na otázku – jak zlepšit situaci nakládání s odpadem, nepřišla více než polovina lidí s žádným nápadem. Necelá jedna pětina se pak domnívá, že je třeba větší množství specifických kontejnerů a častější vyvážení. Pouze jedna třetina lidí se totiž domnívá, že počet kontejnerů je plně dostačující.

Část lidí (14 %) se domnívá, že zlepšení situace může spíše napomoci větší informovanost a finanční motivace lidí, kteří třídí odpad poctivě.