Začátek jara je neodmyslitelně spojen s Velikonocemi. Proč je vlastně slavíme, jaké se k nim vážou zvyky a proč chodí kluci s pomlázkou? Čtěte dál a dozvíte se, co jste o Velikonocích nevěděly.
Ne všichni spojují Velikonoce jako křesťané se zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. Pro mnohé z nás je to oslava příchodu jara a sluníčka, pro někoho jen den volna, kdy nemusí do práce.
Když jsem byla malá, bydleli jsme na vesnici a já vždy netrpělivě čekala, až někdo zazvoní, polije mi hlavu děsně smrdutou voňavkou (prý, abych byla zdravá) a vyšlehá pomlázkou. Někteří odvážlivci nás házeli do vany plné studené vody. Já jim pak za to dala sladkost, vajíčko a pětikorunu. Ty jsem schovávala už týdny před Velikonocemi. Dnes se již ve městech dům od domu nechodí, proto vždy s dětmi jezdíme na chalupu, kde se na vesnici stále tyto tradice slaví. Bylo to fajn, vždycky jsme se pak s holkami ve třídě trumfovaly, u koho bylo více kluků.
Proč jsou Velikonoce pokaždé jindy?
Datum Velikonoc se určuje podle data prvního jarního úplňku. První neděle po prvním jarním úplňku je Velikonoční neděle. První pondělí po této neděli je Velikonoční pondělí.
Týden před Velikonocemi se nazývá tzv. pašijový (svatý, velký) týden. Každý den má svůj název, význam a s každým z těchto dnů jsou spjaty velikonoční tradice.
Modré (Žluté) pondělí a Šedivé úterý - hospodyňky uklízely po zimě světnice
Škaredá středa – kdo se mračí na Škaredou středu, mračí se celý rok
Zelený čtvrtek – název je od odvozen od zeleného mešního roucha, které se ten den oblékalo. Každý by měl sníst něco zeleného, například špenát, aby byl celý rok zdravý. V ten den přestávaly zvonit zvony a nahrazovaly je řehtačky, se kterými se chodilo po vsi. Hospodyně uklidily dům a ještě před východem slunce se všichni pomodlili, omyli rosou, aby nebyli nemocní. Odpoledne se nesmělo pracovat. Pekly se jidáše a jedly potřené medem.
Velký pátek – to je den velkého smutku – ukřižování Ježíše. S tímto dnem byla také spojena víra v magickou sílu země a v zázraky. Podle lidové pověry se v tento den otvírala země, aby vydala své poklady. Lidé se postili a nejedli maso.
Bílá sobota – den svěcení ohně, oheň z kostela si hospodyňky nosily domů a zapalovaly ohniště, ohořelé klacíky se pak strkaly za trámy, aby se domu vyhnul oheň.
Velikonoční neděle (Boží Hod Velikonoční) – Je to den zmrtvýchvstání Krista. Vrcholí velikonoční svátky, končí půst a pečou a světí se velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, vejce, chleba, víno). Každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla.
Velikonoční pondělí – Kluci obcházejí domy s pomlázkou spletenou z vrbového proutí a zdobenou stuhami. Hoši šlehají dívky a předávají jim zdraví a sílu, jako odměnu dostanou malovaná vajíčka. Hospodyně pak vyšlehala domácí zvířectvo, aby bylo zdravé.
K Velikonocům neodmyslitelně patří beránek, vajíčka, pomlázka či zajíček, ale co vlastně znamenají. Jak už jsme zmínili, pomlázkou se předává zdraví a síla, protože vajíčko obsahuje zárodek života, bylo v mnoha kulturách symbolem plodnosti, života a vzkříšení. O Velikonocích se vajíčka dávají malovaná. K Velikonocům neodmyslitelně patří i beránek. V křesťanství je jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně, podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa. Dnes se na Velikonoce beránci pečou ze sladkého těsta.
Lidé si k velikonočním zvykům přidávají další a další tradice, například koupit si něco nového, aby nás nepokakal beránek. Ať tak nebo tak, Velikonoce prostě znamenají, že končí zima, příroda se probouzí a konečně začíná jaro.
Příště si přečtěte, jak připravit velikonoční stůl, recepty na beránka či mazanec, přírodní barvení vajíček a spoustu dalších rad, jak připravit krásné Velikonoce a oslavit tak příchod jara.
Sledujte nás na sociálních sítích:
