V zájmu ochrany před kognitivními úpadky luštíte křížovky a sudoky, čtete haldy knih a snažíte se neustále vzdělávat i ve vyšším věku? Tím si paradoxně možná škodíte.
Demence, to závažné a neúprosné onemocnění, je pro každého děsivou vyhlídkou. Když si představíme stárnutí a ztrátu našich mentálních schopností, mnohým z nás běží hlavou otázka, jak se tomu vyhnout. Většina odborníků po desetiletí radila, že prevencí je udržování aktivní mysli. Nové poznatky však ukazují, že toto letité doporučení může být spíše kontraproduktivní.
Jsou vědomosti na obtíž?
V průběhu posledních let byla teorie „kognitivní rezervy“ považována za záruku ochrany před důsledky stáří a s ním spojených neurodegenerativních nemocí, a to včetně demence. Vzdělávání, pravidelné čtení, zdolávání mentálních výzev – tohle všechno se vnímalo jako ten nejlepší krok. Ale tomu je teď konec. Americký průlomový výzkum (1), který analyzoval 261 předešlých vědeckých prací, naznačuje, že s každým dalším rokem vzdělání se průměrná délka života po diagnóze demence zkracuje o přibližně dva a půl měsíce.
Diplom z vysoké jako cesta do hrobu
Konkrétní příklad? Osoba, která dokončila vysokou školu ve 21 letech, může po diagnóze demence žít o rok kratší dobu než někdo, kdo vyšel pouze střední školu, vyplývá z těchto zarážejících závěrů. Ale proč? Pravděpodobně za tím stojí paradox, který vědci nazývají „paradigmou kognitivní rezervy“. Jedná-li se o začátek demence, lidé s vyšším vzděláním vykazují lepší odolnost vůči prvotním příznakům a jsou schopni déle fungovat, i když je jejich mozek poškozený. Vyšší inteligence a vzdělání tedy v této chvíli působí jako ochranný štít proti počátečním symptomům, což těmto jedincům umožňuje vykonávat složité úkoly, pracovat a stýkat se bez větších potíží.
Nic netrvá věčně
Jakmile se však tato rezerva vyčerpá, onemocnění začne postupovat prudčeji, protože mozku zbývá méně možností, jak se bránit. Tímto způsobem vysoce vzdělaní lidé čelí mnohem rychlejšímu zhoršení psychického zdraví v pozdějších stádiích demence než ti méně studovaní, vysvětlují vědci (2). Intelektuální stimulace sice oddaluje nástup příznaků, ale jakmile nemoc propukne, její průběh bývá agresivnější a devastace mozku svižnější.
Zdroje: (1) www.yahoo.com/news/dementia-hits-clever-people-harder-132819924.html, (2) www.womenshealth.com.au/dementia-affects-smart-people-more-study/
Sledujte nás na sociálních sítích:
