„Mám depku.“ Taky to takhle říkáte? A víte, že třeba takový smutek depresí není? Jenže tohle velmi vážné onemocnění, které každý rok postihne miliony lidí, si pletou i lékaři. Jeho symptomy se totiž podobají jiným zdravotním obtížím.
Duševní onemocnění je často obtížné diagnostikovat, zejména proto, že existuje jen málo fyziologických testů, které odborníkům pomohou stanovit diagnózu. Z tohoto důvodu duševní choroby, včetně deprese, praktičtí lékaři včas odhalí jen u jedné třetiny pacientů. Dá se jim to vyčítat? Jelikož se symptomy u jednotlivců liší, odpověď není snadná. V každém případě zde jsou čtyři stavy, které „depku“ sice připomínají, ale ve skutečnosti s ní nemají vůbec nic společného.
1. Bipolární porucha
Stejně jako deprese zahrnuje bipolární porucha období intenzivních poklesů. Lidé, kteří s ní mají co dočinění, podléhají beznaději, někdy myslí na sebevraždu. V porovnání s depresí jsou však jedinci s bipolární poruchou občas i sebevědomí, produktivní a veselí. Rozpoznání rozdílu mezi bipolární poruchou a „depkou“ je ale životně důležité, protože léky používané k léčbě jednoho zdravotního stavu zhoršují příznaky toho druhého (1).
2. Hypotyreóza
V tomto stavu štítná žláza neuvolňuje dostatečné množství hormonů. Protože jsou tyto hormony nezbytné pro fungování mozku a těla, lidé s hypotyreózou obvykle pociťují únavu, sníženou koncentraci a špatnou náladu – to vše jsou znaky deprese. Zde je nutné přezkoumat i další typické projevy poruchy štítné žlázy, jako je velká citlivost na nízké teploty, suchá pokožka, vypadávání vlasů a chraplivý hlas (2).
3. Cukrovka
Cukrovkáři s diabetem 2. typu mohou náhle zjistit, že hubnou, cítí se unaveně a podrážděně. Opět platí, že jelikož všechny tyto příznaky jsou také spojeny s depresí, lidé problémy s inzulinem nemusí identifikovat (3).
4. Chronický únavový syndrom
Chronický únavový syndrom, známý jako myalgická encefalomyelitida, je charakterizován extrémní únavou, která nemá žádnou zjevnou příčinu. Chronický únavový syndrom zároveň zahrnuje potíže se soustředěním a bolest svalů. Naštěstí existuje alespoň jeden jasný rozdíl mezi depresí a chronickým únavovým syndromem. Jedinci s depresí jsou vyčerpaní a nemají zájem o své koníčky, zatímco ti druzí se chtějí na svých volnočasových aktivitách podílet i přes nedostatek energie (4).
Zdroje: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK558998/, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK519536/, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK551501/, (4) www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK557676/
Sledujte nás na sociálních sítích: