Demence je vážným duševním onemocněním, které se vyznačuje globální poruchou intelektu, paměti a osobnosti. Známky hrozící demence přitom mohou být podle nové studie zjistitelné již několik let před formální diagnózou!
Počet lidí s demencí stoupá. Například podle studie (1) Global Burden of Diseases, Injuries and Risk Factors Study byla celosvětová věkově standardizovaná prevalence demence mezi lety 1990 a 2016 relativně stabilní, ale se stárnutím a větší populací se počet lidí s tímto onemocněním od roku 1990 zdvojnásobil.
Podle další studie (2), tentokrát z Cambridgeské univerzity, kterou zveřejnil časopis Alzheimer's & Dementia: The Journal of the Alzheimer's Association lze u lidí s největším rizikem rozvoje demence nalézt jemné, ale nezaměnitelné náznaky kognitivních poruch, a to několik let předtím, než se symptomy projeví naplno. Jak na to akademici přišli?
Rané příznaky demence
Výzkumníci identifikovali specifická poškození napříč řadou stavů roky předtím, než pacienti obdrželi oficiální diagnózu. Znatelné jsou především problémy se zapamatováním si čísel. Lidé, u kterých se rozvinula Alzheimerova choroba, také dosáhli horšího skóre ve srovnání se zdravými jedinci, pokud jde o reakční dobu a paměť. Toto lze vypozorovat již celých devět let před diagnózou, kterou následně určí lékař (2).
A co dál?
Léčba demence je komplikovaná, protože se často diagnostikuje pozdě, tedy v době, kdy se objeví vážnější příznaky. Měla by však představovat komplex řady opatření a zahrnovat léčbu farmaky, rehabilitaci a terapii všech přidružených tělesných onemocnění (socioterapii a psychoterapii) (3).
Prevence. Existuje vůbec?
Zdravý životní styl může snížit rizikové faktory spojené s demencí. Patří mezi ně kontrola vysokého krevního tlaku, řízení hladiny cukru v krvi, udržování zdravé hmotnosti, vyvážená strava, pravidelná fyzická aktivita, procvičování mozku s pomocí křížovek, kvízů i kupříkladu nějakého studia, udržování kontaktu s rodinou a přáteli a dobrý spánek. Suma sumárum, mozky do určité míry fungují na stejném principu: používejte je, nebo je ztratíte (3).
Tento princip podle vědců souvisí s konceptem zvaným „kognitivní rezerva“. Zdravý, vysokokapacitní mozek má spoustu kognitivních rezerv a zdravých spojení mezi mozkovými buňkami, což se u mozků s nízkou kognitivní rezervou tvrdit nedá (3).
Zdroje: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6291454/, (2) www.alz-journals.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/alz.12802, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6780357/
Sledujte nás na sociálních sítích:
