Existuje „zlatá hodina“, kdy jít spát, která snižuje riziko srdečních onemocnění? Vědci mají jasno!
Hlídejte si hodinky! Zjištění (1) publikovaná v časopise European Heart journal – Digital Health použila data od 88 000 účastníků britské Biobanky ve věku 43–74 let, kteří byli sledováni v průběhu týdne. Odpovídali na otázky o svém životním stylu a nosili sledovač na zápěstí, jež zaznamenával, kdy usnuli a probudili se. Během následujících šesti let se u 3 172 z nich rozvinuly choroby srdce a krevního oběhu.
Srdce v ohrožení
Jakmile byly výsledky upraveny tak, aby zohledňovaly věk, kouření a další rizikové faktory onemocnění srdce a krevního oběhu, ukázalo se, že lidé, kteří usnuli mezi 22. a 23. hodinou, vykazovali nejnižší riziko onemocnění srdce a krevního oběhu. Lidé, kteří usnuli mezi 23. a půlnocí, měli o 12 procent vyšší riziko rozvoje onemocnění srdce a krevního oběhu, a u těch, kteří „zalehli“ o půlnoci nebo později, toto riziko vzrostlo o 25 procent (1).
Vědci tak naznačili, že načasování spánku by mohlo být dříve přehlíženým rizikovým faktorem pro onemocnění srdce a krevního oběhu, možná proto, že jít spát ve správný čas znamená, že se s větší pravděpodobností probudíte s ranním světlem, což je užitečné při nastavování cirkadiánních rytmů těla. Existují také určité důkazy, že narušené cirkadiánní rytmy mohou zvýšit riziko srdečních onemocnění a jejich rizikových faktorů, jako je vysoký krevní tlak (2).
Studie pro a proti
Je nutné zmínit, že studie (1) měřila pouze dobu, po kterou lidé usnuli v období jednoho týdne, což výsledky trochu limituje. Monitorovala se také pouze délku a načasování spánku účastníků, nikoli jeho kvalita, což může být dalším důležitým faktorem pro zdraví srdce. Dává to však určité vodítko k tomu, že dostatek spánku je důležitý pro celkovou pohodu, fyzické i dušení zdraví. Již v minulosti se poukazovalo na to, že pro tělo i mysl je dobré chodit spát ve stejný čas, a to i o víkendu.
Zároveň platí, že spánek není jediným faktorem, který ovlivňuje zdraví srdce. Je také důležité podívat se na svůj životní styl, znát své hodnoty, jako je krevní tlak a hladina cholesterolu. O kondici rozhoduje i strava a pohybová aktivita či omezení příjmu soli a alkoholu (3).
Zdroje: (1) www.academic.oup.com/ehjdh/article/2/4/658/6423198?login=false#312273424, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6779516/, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4248376/
Sledujte nás na sociálních sítích:
