Lidé žijící ve městě častěji trpí úzkostmi

Dostupnost veřejné dopravy a lékařské péče, kulturní vyžití, příležitosti ke sportu i obchody všude, kam se podíváš. Tohle je rušné město, ve kterém žije polovina světové populace. Tedy, alespoň prozatím. Odhaduje se totiž, že do roku 2050 bude ve větších i menších městech pobývat 70 až 80 procent lidí (1). Je to dobře? Záleží asi na úhlu pohledu. Následující negativa nejsou žádným ternem!

Pomoc, zase mám nervy nadranc!

Být v nějaké té pulzující metropoli je v mnoha ohledech fajn. Minimálně kvůli tomu, že je po ruce vše, co člověk potřebuje. Jenže za jakou cenu? Psychologové se domnívají, že přesně takový život podstatně zhoršuje statistiky duševních chorob. A bohužel se nepletou. Prokázala to zahraniční studie, o které informuje recenzovaný lékařský časopis Acta Psychiatrica Scandinavica (2). Z jejích poznatků vyplývá, že oproti obyvatelům vesnic mají „měšťáci“ vyšší riziko úzkostných poruch, a to o 21 procent. Také je prý výrazně častěji sužují prudké výkyvy nálad. Ale může být i hůř…

Důchodové pojištění možná není potřeba

Dalším a o dost zásadnějším negativem je všudypřítomný smog a neuvěřitelné množství znečišťujících látek, které útočí na zdraví těmi nejzákeřnějšími způsoby. Dosti výstižně na to upozorňuje třeba průzkum z roku 2013 (3). Vědci do něj zahrnuli více než milion respondentů, přičemž objevili jasnou souvislost mezi smogem a větší pravděpodobností rakoviny plic, onemocnění koronárních tepen a předčasného úmrtí. A to rozhodně nezní příliš povzbudivě, že? Pokud bydlíte v hustě zalidněné oblasti, jste také mnohem náchylnější k alergiím a astmatu, což zase odhalila jiná zahraniční studie (4). Jak vidno, všechno má svá pro a proti. 

Zdroje: (1) www.ourworldindata.org/urbanization, (2) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19624573/, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3621202/pdf/ehp.1205862.pdf, (4) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25863448/