I letní rýmu je třeba řešit

Co na sebe

V odpoledních hodinách  se teploty často dostávají do tropických čísel. Tomu také odpovídá volba oblečení – otevřené boty, minisukně a trička do pasu. Pokud se ale výlet nebo venkovní posezení protáhne do pozdních večerních hodin, nemusí být takovýto šatník dostatečný. Alespoň provizorním řešením může být skladný univerzální šál, který se snadno vejde do každé kabelky a v případě potřeby zahalí ramena, pas, či poslouží jako podložka na sezení. U nočních dýchánků je také dobré dát si pozor na alkohol. Kromě toho, že sám o sobě zdraví neprospívá, pod jeho vlivem člověk nemusí vnímat chlad a že zase takové teplo nebylo, zjistí až ráno podle rýmy a bolesti v krku.

„Při mírném nachlazení se musíme zaměřit na podstatu problému, a to na bakterie a viry. V případě nachlazení dýchacích cest je vhodné užívat lichořeřišnici na bakterie a žampion jako antibiotikum na dýchací cesty. Bolesti v krku nám pomůže zlikvidovat kloktání zředěnou tinkturou ze semen grepu,“ říká nejznámější česká bylinkářka Jarmila Podhorná.

Je to v hlavě?

Fyzické a psychické zdraví spolu jdou ruku v ruce. Přestože na první pohled jsou prázdninové dny časem odpočinku a dobré nálady, ve skutečnosti to může být přesně naopak. Například skloubit plánování dovolené s organizací dětských aktivit a do toho si „naddělat“ v práci vše potřebné pro dobu své nepřítomnosti, může být více stresující než běžný denní režim ve školním roce.

A ani dovolená nemusí být synonymem pro relaxaci. Balení, organizace očkování či vyřizování cestovních dokladů na poslední chvíli, dobíhání vlaku i hodiny čekání na letišti na zpožděné letadlo můžou být příčinou stresu a únavy, které mají nepříznivý vliv na imunitní systém.

„Na takové zklidnění organismu nám mohou pomoci bylinné prostředky, a to hlavně gemmoterapeutika v podobě lípy či bakopy. Únavu nám pomůže zahnat tinktura z ostropestřce a jalovce,“ doplňuje Jarmila Podhorná.

Nejsou šoky jako šoky

Prochladnout je možné i v perných dnech. Na vinně je velmi často klimatizace, zvláště pokud je její teplota, ať už v autě, či například na pracovišti, nastavena v příliš nízkých stupních. Správně by totiž teplotní rozdíl mezi venkem a ochlazovaným prostorem neměl přesáhnout 4 stupně Celsia. U opravdu dlouhých cest v autě, kde takovýto teplotní rozdíl nestačí, je vhodné teplotu snižovat postupně a před cílem ji zase postupně navyšovat, aby šok pro tělo nebyl tak vysoký. Se správnou termoregulací můžou opět pomoci bylinné doplňky.

„Při úpravě cévního systému se musíme zaměřit na bylinky, které jej pročistí a regenerují. Zde je na místě gotu kola a pelargonie. K stabilizaci a regeneraci cévního systému jsou nejlepší gemmoterapeutika z pupenů stromů – jinanu, kaštanu, olše či vinné révy,“ vysvětluje Podhorná.

Podobně jako změna teploty vzduchu můžou na tělo působit i příliš vychlazené nápoje. Vyvolat nachlazení tak v některých případech může i zmrzlina nebo přechlazené pivo. Nejbezpečnější jsou nápoje v pokojové teplotě, nejlépe nealkoholické a neslazené, které pomáhají se správnou hydratací.

Pozor na průvan

Nejen nachlazení, ale také bolest v oblasti beder, zad, či krční páteře může mít na svědomí průvan. Pozor na to, kam proudí vzduch z otevřeného okýnka, a to nejen v autě, ale například také v MHD, kde lidé kvůli stísněnému prostoru často sedí či stojí v nepřirozené poloze. Zkroucená páteř spolu s průvanem může mít nepříjemné důsledky, které umí na pár dní znepříjemnit každý pohyb.

Bolestivé stavy páteře se podle Podhorné dají ošetřit jednak vnitřním užíváním bylinných tinktur jako gemmoterapeutikum z třezalky, olše a vrby a vnějším potíráním pomocí třezalkového nebo tújového oleje, které celkově zklidní bolestivé stavy.

Zdroj: https://www.vitalia.cz/clanky/jak-je-mozne-ze-nastydneme-v-lete/, https://nadeje-byliny.eu/