Toxoplasma gondii je parazitický prvok koček, jehož mezihostitelem se může stát člověk. Ten se ale nemůže stát kořistí kočky, takže u něj prvok trvale přežívá v mozkových buňkách. Mění jejich funkce a může vyvolat depresi, schizofrenii či autismus. U myší prvok snižuje ostražitost, aby se snadno stala kořistí cílového hostitele. V případě člověka vlivem parazita také dochází ke snížení pozornosti a jedinci s toxoplazmózou jsou častěji účastníky dopravních nehod. Vědcům z Německa se podařilo odhalit, proč tomu tak je.
Sledovali pohyb a činnost prvoka v mozku myší. Toxoplasma je nitrobuněčný parazit, žije tedy uvnitř neuronů a ovlivňuje jejich činnost. Z hlediska vývojového cyklu tohoto prvoka, který potřebuje, aby myš rychle ulovil cílový hostitel – kočka – je to docela logické. Ovlivní činnost neuronů v mozku myši tak, aby přestala být ostražitá a stala se snadno kořistí kočky. Prvok se tím rychle dostane do těla cílového hostitele, v němž se dokáže rozmnožit. U člověka, který ale kořistí kočky být nemůže, se projevuje činnost prvoka jinak.
Jak se člověk nakazí
Nakazit se Toxoplasmou můžeme pozřením nečisté zeleniny či ovoce, které přišly na zahradě do kontaktu s kočičími výkaly. Také chovatelé koček můžou mít parazity na rukou a při nedostatečné hygieně se takto dostanou do úst a dále do těla. Podle odhadů má Toxoplasmu v mozku až polovina lidské populace.
Toxoplasma pak vyvolává onemocnění zvané toxoplazmóza, které ale může probíhat tiše bez zjevných symptomů. Prvok ovlivňuje činnost neuronů v mozku i imunitní systém. Jak tomu ale přesně je popsali vědci z Univerzity Otty von Guericka a Leibnizova neurobiologického institutu v Magdeburgu. Podle jejich výzkumu Toxoplasma mění složení synapsí (spojů mezi neurony) a rovněž ovlivňuje imunitní systém.
Depresi naproti
Prvok snižuje hladinu proteinů v blízkosti excitačních synapsí uvolňujících glutamát. „Právě nesprávná funkce glutamáterních synapsí souvisí s rozvojem depresí, schizofrenie a autismu. Některé části imunitní reakce také poukazují na souvislost s těmito onemocněními,“ vysvětluje profesorka Ildiko Rita Dunayová z Univerzity Otty von Guericka.
Nicméně u myší po podání chemoterapeutika sufladiazinu došlo k potlačení Toxoplasmy a obnovení funkce mozku. „Všechny sledované proteiny zodpovědné za přenos signálu glutamáterních signálů byly opět v normě. Zánětlivá reakce se výrazně snížila,“ dodává doktor Björn Schott z Leibnizova neurobiologického institutu.
Sulfadiazin se používá k léčbě toxoplazmózy také u člověka.
Sledujte nás na sociálních sítích:
