Zdravá střevní mikroflóra chrání člověka téměř před všemi chorobami souvisejícími s postupujícím věkem. Nevyvážená skladba mikrobiomu tlustého střeva je zodpovědná za chronické záněty, které se šíří tělem a vyvolávají téměř všechna onemocnění známá jako choroby stáří – mezi nimi Alzheimerovu chorobu, některé typy rakoviny nebo choroby oběhové soustavy.
Nezdravá skladba střevní mikroflóry vede k chronickému vylučování zánětlivých látek do krve, ty přitom vyvolávají celou řadu onemocnění – choroby oběhové soustavy (mrtvici a infarkt) či rakovinu nebo demenci.
Pokusy s laboratorními zvířaty prokázaly, že implementací mikroflóry starých jedinců mladým dojde k zrychlení stárnutí a zvýšení nemocnosti těchto mladých jedinců. A naopak očkování mikroflóry mladých jedinců do střev starých jedinců dojde k zpomalení stárnutí a snížení nemocnosti starších jedinců.
Podle doktora Florise Fransena nezdravá skladba mikroflóry zvyšuje propustnost střevní stěny pro toxiny, takže dochází k zvýšení zánětů ve střevech, zvyšují se zásoby tuku v podkoží, rozvíjí se úzkostné poruchy a může dojít také k rozvoji rakoviny.
„Tyto objevy jsou dostatečným důkazem pro tvrzení, že změna střevní mikroflóry u starších jedinců podporou zdravé a vyvážené stravy a užíváním probiotik a prebiotik snižuje záněty a podporuje zdravé stárnutí,“ tvrdí doktor Fransen z Groningenské univerzity.
Stojí za úzkostmi?
Také provázanost mozku a střev je velmi složitá a oba systémy na sebe reagují obdivuhodně rychle a citlivě. Vědci z Kalifornie ale zjistili, že střevní bakterie ovlivňují také lidské emoce. Jisté druhy totiž souvisejí s častějším výskytem úzkostí a napětí.
Tým vědců z University of California v Los Angeles vyšetřil čtyřicítku žen podle jejich střevní mikroflóry. Pak je rozdělil do dvou skupin podle dvou základních typů mikroflóry. Následně všem ženám pouštěl obrázky a sledoval pomocí přístrojů reakce v mozku. Ženy jedné skupiny reagovaly silněji na obrázky vyvolávající úzkost a napětí.
Skupina žen, u nichž převažovaly negativní bakterie rodu Bacteroides měly hustší šedou hmotu v čelním laloku kůry, insule a také vyšší objem hmoty v hippokampu. Tyto ženy méně podléhaly úzkostným stavům.
Ženy s převažujícími gram negativními bakteriemi rodu Prevotella měly méně hustou šedou hmotu ve zmíněných oblastech, ale měly více propojení mezi částmi mozku zodpovědnými za emoce, senzorické procesy a pozornost. Tyto ženy byly úzkostnější a rychleji podléhaly emočnímu stresu.
„Střevní bakterie ovlivňují mozek stejně jako mozek ovlivňuje střevní bakterie. Je to poprvé, kdy jsme ale u člověka potvrdili, že skladba střevní mikroflóry ovlivňuje emoční profil svého nositele,“ tvrdí doktorka Kirsten Tillisch z Los Angeles.
Sledujte nás na sociálních sítích:
