Sociální jetlag neboli víkendové válení se v posteli celé dopoledne škodí zdraví. Podle vědců z Arizony totiž nepravidelný spánkový režim zvyšuje riziko onemocnění srdce a obezity. Ponocování v pátek a vyspávání během dne v sobotu je pro zdraví nebezpečné.
Odborníci tento styl změny spánku nazývají sociální jetlag. Jako jetlag se označuje narušení biorytmů a spánku kvůli změně časového pásma při letu letadlem. Sociální pak proto, že se jedná o změnu biorytmů a spánku kvůli společenskému chování.
U lidí na Západě je běžné, že v týdnu chodí kvůli zaměstnání poměrně pravidelně do postele a stejně pravidelně stávají. V pátek se jdou ale bavit a opíjejí, následkem čehož vyspávají v sobotu dlouho dopoledne. Tato změna vede k narušení biorytmů, které se projeví na oběhové soustavě a přispívají k obezitě.
„Změny spánku během víkendu můžou rozhodit biologické hodiny. Tyto změny škodí srdci a přispívají k obezitě,“ tvrdí doktorka Sierra Forbush z University of Arizona.
Riziko u osob, které vyspávají v sobotu dopoledne, je poměrně mírné, kolem jedenácti procent. Daleko víc se tyto problémy týkají osob, které pracují na nepravidelné směny. Střídání výkonu zaměstnání ve dne a v noci je velmi zhoubné a vede k rozvoji chorob oběhové soustavy, obezitě a předčasnému úmrtí.
Aktivní, nebo odpočinkový?
Pokud tápete, co vlastně o víkendech potřebujete, zaměřte se primárně na to, jaký byl váš pracovní týden. A čím dalším se řídit? Tohle jsou pravidla správného výběru volnočasových aktivit!
Vypětí a stres versus odpočinek
Psychologové upozorňují na to, že kdo celý týden běhá, pravděpodobně nebude chtít bezpodmínečně v sobotu nebo neděli brázdit aquaparky či lézt po horách. A naopak ten, kdo jen seděl u pracovního stolu za počítačem, nepotřebuje svalit se k televizi a celý den sledovat seriály. Nutné je převážně dostat se do rovnováhy a primárně nabrat sílu na příští dny. Takže která aktivita či činnost je pro vás tou nejvhodnější?
Kdo se ptá, dozví se
Ptejte se znovu a znovu, co momentálně, tedy v tuto chvíli, potřebujete. Ale s rozumem. Často se totiž stává, že člověk má buď „velké oči“, nebo si myslí, že nicnedělání je to pravé. Po lehkém zamyšlení, na co se aktuálně cítíte, či nikoli, si udělejte seznam oblíbených činností pro víkendy stejně jako pro večery. Opět si položte otázku: Co mi skutečně udělá radost? (Jak se dostanu do pohody?) Správné řešení naleznete během chvíle. A co když ne? Pak jste asi na pokraji svých sil. Znáte ten pocit…
Něco jako poslední štace
Najednou vůbec nemáte tušení, co dělat. Ležíte na gauči, přepínáte programy, připadáte si „vyšťaveně“ a nemůžete se k ničemu rozhoupat. Že s vámi nic nepohne? Zkuste tu televizi vypnout. Právě ona se totiž na vašem negativním rozpoložení může podepsat ještě víc. (V případě, že se tyhle negativní stavy pravidelně opakují, je dobré televizi nezapínat vůbec.)
Dejte si do aromalampy nějaký voňavý, éterický olej a vezměte si k ruce vlastnoručně sestavený seznam oblíbených činností. Očima ho projeďte. Co vám spontánně padlo do očí? Nezdržujte se přemýšlením, zda dnes jsou, či nejsou vhodné podmínky pro běh/jízdu na kole/kino/návštěvu kamarádky, prostě se seberte a konejte. A když vás přece jen odrazuje špatné počasí, pozvěte přátele k sobě domů a udělejte si třeba odpoledne plné her. Kdy jste naposledy hráli Dostihy a sázky nebo Člověče, nezlob se? Bavte se, máte na to plné právo!
Sledujte nás na sociálních sítích:
