Zvláště za chladných zimních nocích není nic příjemnějšího než zachumlání se do vyhřáté postele. To není v době tepelných radiátorů již nic neobvyklého. Ovšem možná právě kvůli teploučku v ložnici jsme dnes obéznější než naši předkové. Tělo totiž v noci vynaloží na zahřátí méně energie.
Chladná ložnice je podle vědců ze Sydney skutečně metodou, jak se dá zvýšit energetický výdej a tím přispět k hubnutí či uchování si normální postavy.
Svou roli v tom hraje hnědý tuk. Ten totiž produkuje teplo, velké zásoby ho mají kojenci a malé děti. Ale také štíhlé dospělé osoby. Naopak ti, kdož mají výrazné tukové polštáře na břiše, zadku a bocích, mají více bílého tuku. Hnědý tuk také hraje důležitou roli v metabolismu cukrů, a je tudíž také prevencí diabetu.
Podle australských vědců osoby, které spí a žijí v chladnějším bytě, musejí vynaložit více energie na zahřátí svého těla. To si pak tvoří větší zásoby hnědého tuku a menší zásoby bílého. Hnědý tuk má však jinou distribuci, takže člověk mající takový tuk v těle je štíhlejší.
Prostředí s teplotou kolem čtyřiadvaceti stupňů je označováno za termoneutrální. Tělo se nepodchlazuje ani nepřehřívá. Nad touto hranicí se přehřívá, pod touto hranici se musí naopak zahřívat. Množství hnědého tuku roste, když spí člověk v chladné místnosti, zatímco klesá, když spí ve vyhřáté místnosti. Je přitom jedno, zda je jaro, léto, podzim či zima.
V ložnici s devatenácti stupni člověku vzroste množství hnědého tuku o čtyřicet procent ve srovnání s tím, když spí v ložnici se čtyřiadvaceti stupni.
Sledujte nás na sociálních sítích:
