Váš žaludek je příliš velký, vaše nohy nejsou dostatečně dlouhé a vaše kariéra nestoupá strmě nahoru: milovat sám sebe není vždy snadné, ale mělo by být. Protože s kým potřebujeme trávit nejvíce času? Přesně! Sebeláska je jedním z nejdůležitějších předpokladů spokojeného života.
Pro většinu lidí je těžké milovat sami sebe. Ale to se dá změnit. Jak poznáte, že i sami sebe nevážíte? A jak mít rádi sami sebe?
Co je sebeláska?
Již od útlého věku se učíme, že každý člověk je cenný. Je smutné, že si to uvědomujeme vůči našim bližním, ale k sobě se chováme s malým respektem. Lidé, kteří milují sami sebe, se zcela přijímají. To znamená: se všemi zjevnými nedostatky a slabinami. Odpouštějí si nedokonalosti, jsou k sobě celkově laskavější a méně často se srovnávají s ostatními, proto často ve výsledku procházejí životem spokojeněji.
Zejména lidé, kteří měli šťastné a láskyplné dětství, mají často hodně sebelásky. Naopak ten, kdo lásku v mladém věku téměř nezažil, se v dospělosti těžko zbavuje bolesti a často také bojuje s velkým strachem ze ztráty.
Sebeláska by se neměla zaměňovat s péčí o sebe. To druhé je spíše chováním než charakterovým rysem a popisuje starostlivé zacházení s vlastní myslí a tělem. Jde v podstatě o to, chovat se k sobě ohleduplně a s láskou, pečovat o sebe a dávat prostor a pozornost svým vlastním potřebám.
Proč je sebeláska důležitá?
Můžete být milováni pouze tehdy, když milujete sami sebe. Se sebeláskou se stáváme silnějšími, stojíme si za svými rozhodnutími, osamostatňujeme se a pomáhá nám to setkávat se s lidmi na stejné úrovni. Se zdravou dávkou sebevědomí je život jednodušší – a také práce a vztahy.
Pokud chybí sebeláska, může ve vztazích častěji docházet k hádkám. Člověk s nedostatkem sebelásky je více emocionálně závislým a na svém vztahu staví svou sebehodnotu. Výsledek? Žárlivost, mocenská nerovnováha, hádky a celková nespokojenost ve vztahu. Totéž platí i pro přátelství!
Jak se projevuje nedostatek sebelásky?
Samozřejmě jsou lidé, kteří jsou v míru sami se sebou a mají velké sebevědomí. Pro většinu lidí je to však dlouhá cesta. A není se čemu divit: ve světě zaměřeném na výkon, jako je ten náš, je těžké přijmout sám sebe. Je důležité naučit se mít rád sám sebe. Jedině tak můžeme budovat intenzivní vztahy s ostatními a procházet životem sebevědomě.
Nedostatek sebelásky se může projevovat nespokojeností s vlastním tělem a osobností, silnou žárlivostí vůči všem blízkým lidem, neustálým srovnáváním s ostatními lidmi. Ale třeba i negativními myšlenkami, že „stejně za nic nestojím“ a že budoucnost pro nás nevypadá dobře.
I ten, kdo v dětství zažil málo lásky, se může v dospělosti naučit sebelásce. Na rozdíl od emocí, jako je strach nebo hněv, jsou sebeláska a sebevědomí postoje, a proto jsou méně intuitivní. To znamená, že se je můžeme naučit. Cesta k většímu sebepřijetí a sebelásce může být náročná, ale stojí za to.
Zdroj: názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
