Na jednu stranu nechceme příliš vyčnívat, aby se na nás hned všichni nedívali. Na druhou stranu se bojíme průměrnosti, abychom v davu nezapadli. Najít sám sebe není snadné a přestat se sám za sebe stydět ještě těžší.
Není divu, že neustále něco předstíráme a stydíme se za různé vlastnosti, které se v kolektivním mínění považují jako trapné. Nebylo by ale lepší, kdybychom na spoustu trapných věcí změnili názor a žili svůj život šťastněji? Následující charakteristiky jsou každopádně daleko méně trapné, než si mnozí myslí...
Naivita
Naivní lidé bývají považováni za hloupé – ale co je vlastně tak hloupého na zachování dětské dobré víry a na podstatě věci zjednodušovat, místo abychom vše komplikovali? Není moudřejší držet se vlastnosti, díky které prožíváme život šťastněji, snáze a optimističtěji? Nakonec budeme tak či onak zklamáni – i když jsme zarytí skeptici...
Sobectví
Upřímně, stejně jsme všichni egocentrici, tak proč se za to stydět? Každý, kdo přizná vlastní egoismus a otevřeně se s ním vyrovnává, usnadňuje život sobě i ostatním. Navíc sobectví a soucit, péče a ohleduplnost se vzájemně nevylučují. Naopak: jen ten, kdo se stará o sebe, tu může být i pro ostatní lidi. Falešná skromnost je pravděpodobně mnohem horší než upřímné sobectví...
Nestálost
Říct dnes A a zítra říkat B je často vnímáno jako slabé, nezralé, neschopné a nedůvěryhodné. Ale věci se mění ze dne na den neustále. Proč by vám nemělo být dovoleno upravit svůj názor, když dnes víte něco, co jste nevěděli včera? Proč by se měl člověk držet A, když se B nyní zdá mnohem rozumnější nebo atraktivnější? Není život experiment, ve kterém můžete dělat chyby, zkoušet věci, měnit se a v případě potřeby dokonce začít znovu?
Emocionalita
Emoce jsou naší přirozenou motivací a – pokud rozumíme svým pocitům jsou také výborným vnitřním kompasem. Takže nebojte se plakat, projevit hněv nebo radost. Váš pocit je každopádně nejlepší argument! A když to udělá každý, v určité chvíli nám to už nepřijde trapné...
Nejistota
Další problém: Jakmile vyslovíme pochybnosti nebo připustíme, že si něčím (nebo sami sebou) nejsme úplně jisti, je na nás pohlíženo jako na neschopné a „nepoužitelné“, takže své nejistoty zakrýváme – téměř neustále. Ale jak si my, jako jedinci s velmi omezeným rozsahem zkušeností, můžeme být někdy něčím zcela jisti? Nedávalo by větší smysl a bylo by důvěryhodnější být upřímný a jednoduše přiznat svou nejistotu? No, ale tady platí totéž: bylo by mnohem jednodušší, kdyby se účastnili všichni...
Hrdost
Někteří se bojí vypadat namyšleně, jiní věří, že věci, na které jsou hrdí, jsou jen maličkosti. Výsledek je v obou případech stejný: mnozí se stydí být hrdí. Jen je škoda, že tento pocit je úzce spjat s naším sebevědomím, a dokonce je nutné být na sebe hrdí, abychom posílili naši sebeúctu….
Šetrnost
Vysoké nároky, ambice, neustálé překračování sebe sama – to vše je považováno za čestné a obdivuhodné a často tak velebené, že se někdy ani neodvážíte přiznat, že to s tím, co máte, děláte vlastně docela dobře. Ale upřímně, je fajn, když je někdo spokojený s každoroční letní dovolenou u Baltského moře a nemá nutkání létat kolem světa. Proč jet v rychlém pruhu, když nevede k vašemu cíli? Není mnohem smutnější být nešťastným vítězem než šťastným poraženým...?
Zdroj: názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích: