Když máte splín, pustíte si své dojemné „cajdáky“, ve kterých se objevuje zrada v lásce, životní prohry a příkoří. Možná, že víte, proč to děláte. Smutné songy totiž mají léčivý účinek!
Až budete příště mít „depku“, nebojte se srdceryvných písní. Odborníci na duševní zdraví říkají, že smutná hudba představuje bezpečný způsob, jak zpracovat těžké emoce. Jak to celé funguje?
Poslech hudby s emocionální odezvou
Co to znamená, když posloucháte náladové, melancholické balady, když jste na dně? Smutné písně vyvolávají silné emoce a pomáhají vám cítit se lépe, když si procházíte těžkými časy, jako je rozchod, ztráta zaměstnání, úmrtí blízkého člověka nebo třeba stěhování z oblíbeného místa. A ať už dáváte přednost popu, rocku, country nebo hip hopu, smutné písně jsou dostupné prakticky v jakémkoli žánru – a skutečně působí léčivě.
Podle Arianny Galligher z Ohijské státní univerzity, která je odbornicí na traumata a stres, poslech hudby vyvolává emocionální odezvu a je katarzní. Katarze (psáno i katarse) je vnitřní očista člověka, jež následuje po dramatickém zážitku ohrožení nebo zla, jak praví internetová encyklopedie. Zmíněná odbornice, která se na dané téma vyjádřila pro online magazín Every Day Health, popisuje, že zaprvé, náladové, sentimentální songy umožňují přistupovat k emocím jako takovým a následně je zpracovávají, a za druhé posilují pocit, že člověk není ve svých zkušenostech sám (1).
A co říká věda?
Výzkum (1) skutečně naznačuje, že se lidé obracejí na hudbu, aby jim pomohla vyrovnat se s obtížnými emocemi. Jistá předchozí studie například zjistila, že lidé byli náchylnější k výběru frustrujících písní po špatném zážitku či negativní sociální interakci. Vypadá to, že smutné písně mají často pomalejší tempo a nižší výšky než jiné druhy hudby, takže mohou pomoci snížit krevní tlak a srdeční frekvenci, zmírnit svalové napětí a snížit hladinu stresového hormonu kortizolu. Nic se však nemá přehánět.
Takhle vypadá léčivý mix
Zatímco poslech smutných skladeb je obvykle emocionálně prospěšný, neoddávejte se jim bez kombinace něčeho veselejšího. Po bloku „depresivních“ songů by měly následovat optimističtější skladby. To proto, aby nedošlo k chronickému „praní“ náročných emocí a následnému prohloubení úzkosti (2).
Zdroje: (1) www.ebape.fgv.br/sites/ebape.fgv.br/files/LeeAndradePalmer_JCR2013.pdf, (2) názor autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
