Psychologové se s moderními metodami čtení DNA stále častěji zabývají tím, na kolik jsou některé osobnostní vlastnosti ovlivněny geneticky a na kolik vlivem prostředí a výchovou. Většina psychických vlastností člověka se tvoří součinností obou faktorů – na genetický základ působí nějaké podmínky. Pokud je vliv genů menší, podmínky výrazněji ovlivňují typ osobnosti. Pokud je vliv genů velký, výchova a podmínky včetně zkušeností a zážitků mají menší účinek a lidé stejných genů jsou si v osobnostních rysech velmi podobní. U laskavosti a dobrosrdečnosti je to sázka do loterie. Geny a vliv prostředí mají zhruba stejný vliv. Tedy výchova a zážitky či zkušenosti rané fáze života mají o chlup větší význam.
Podle genetiků a psychologů z Londýnské univerzity, kteří zkoumali dědičnost laskavosti a dobrosrdečnosti u 2 800 dvojčat, ovlivňují geny tuto vlastnost ze sedmačtyřiceti procent, zatímco podmínky prostředí z třiapadesáti procent.
Jednovaječná dvojčata oddělená po porodu se v těchto výzkumech používají proto, že mají identické geny, ale působí na ně různé podmínky prostředí.
Vliv na psychiku
„Také se lišíme v tom, jak moc mají získané zkušenosti vliv na naši psychiku. Vědci se vždy domnívali, že na to, jak se člověk narodí citlivý a vnímavý vůči druhým, mají vliv geny. Tohle je první výzkum, který dokázal přesně vyjádřit číselně, jaký vliv na citlivost člověka mají právě genetické faktory,“ uvedl profesor Michael Pluess z Londýnské univerzity.
Podle autorů z Londýna přitom záleží, vůči čemu se člověk narodí citlivý – to je onen vliv genetický. Někdo se narodí citlivý vůči špatným zkušenostem, které ho výrazně negativně poškodí. Druhý člověk má ale jiné geny, takže je vůči negativním emocionálním zážitkům v dětství odolnější, takže i přes špatné zacházení na počátku života se z něj nestane bezcitný jedinec. A platí to i naopak. Emocionálně pozitivní zkušenosti v dětství mohou velmi silně ovlivnit jednoho jedince, ale na majitele jiných genů můžou mít vliv malý. Takže i když má láskyplné dětství, v dospělosti je bezcitný.
„Tyto rozdíly v citlivosti jsou právě řízeny geneticky,“ tvrdí spoluautor doktor Elham Assary z Londýnské univerzity.
Sledujte nás na sociálních sítích:
