Evropa zažila nejteplejší zimu v moderních dějinách. Rozhodně nejteplejší od konce osmnáctého století, kdy se začaly teploty zaznamenávat pravidelně. Celá zima byla v průměru o 3,4 stupně Celsia teplejší, než je dlouhodobý průměr z let 1981 až 2010. A byla o 1,4 stupně Celsia teplejší než dosud nejteplejší zima z přelomu let 2015 a 2016.
Zima sice astronomicky začíná až 21. prosince a končí 21. března, ale meteorologové její teploty počítají od 1. prosince do posledního února, letos kvůli přestupnému roku do 29. února.
Podle Služby programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S) byla změna nejvýraznější na severu a východě Evropy. Tedy v oblasti kontinentálního klimatu. Je zřejmé, že oceán stále ještě klimatickou změnu na západě kontinentu částečně mírní.
Proč je „teplá“ zima špatná?
Únor 2020 byl druhým nejteplejším v historii měření. A to jen o 0,1 stupně Celsia chladnější než únor 2016.
Teplá zima přinesla řadu problémů v zemědělství. Jednak nepomohla s přemnoženými hlodavci, ale také zabránila v řadě vinařských oblastí vyrobit ledové víno a způsobila potíže chovatelům sobů při shánění stád. Pořadatelé závodů v zimních sportech v takových destinacích, kde byl sníh v zimě jistotou, jako je Rusko či Švédsko, museli zmrzlou vodu dovážet z Arktidy.
Sledujte nás na sociálních sítích:
