Ničivý účinek mikroplastů v oceánech už je dobře vědecky zdokumentován. Ekologická katastrofa mikroplastů se však týká také pevniny. Jsou totiž přítomny v půdě, kde je s organickými zbytky požírají žížaly, hlístice a jiní takzvaní půdní červi. Bohužel je mikroplasty zabíjejí, takže jich v půdě výrazně ubývá. Jsou přitom nezbytnou součásti ekosystému, neboť vytvářejí z organických zbytků humus vstřebatelný pro rostliny. Půda se tak stává méně úrodnou.
Podle vědců z Británie půda s mikroplasty vyvolává úbytek na váze kroužkovců a hlístic. Ve srovnání s tím v půdě bez mikroplastů tyto organismy váží po třiceti dnech o osm procent víc.
Proč jsou žížaly důležité?
„Jejich aktivita zlepšuje strukturu a kvalitu půdy, pomáhá se vstřebáváním vláhy a brání erozi. Takže pokud jakékoli znečištění negativně ovlivní půdní faunu, třeba červy, může to mít postupný účinek na jiné aspekty půdního ekosystému, třeba růst rostlin,“ tvrdí doktor Connor Russell z Anglia Ruskin University.
Nevyhazujte odpadky do přírody
Mikroplasty se do půdy dostávají z textilních vláken (akryl, nylon), z vysoce hustého polyetylenu (plastové lahve a tašky) či z rozložitelného polylaktidu. Polyetylen vysoké hustoty přitom v půdě snižuje pH (okyseluje půdu), polylaktid brzdí růst travin a spolu s nylonem a akrylem tlumí klíčivost travních semen.
„Je možné, že půdní červi reagují na mikroplasty podobně jako vodní kroužkovci, u nichž je to dobře prostudováno. Mezi tyto účinky patří ucpání a podráždění trávicího traktu, snížení absorpce živin ve střevě a omezení růstu,“ tvrdí doktor Bas Boots z Anglia Ruskin University.
Sledujte nás na sociálních sítích:
