Bdělá pozornost, všímavost či anglicky mindfulness je moderní oblíbenou metodou zvládání stresu a negativních emocí. Vychází z východních filosofií, především buddhismu, a zahrnuje hluboké pozorné dýchání, meditaci a zaměření se na přítomný okamžik. Metoda je účinná a prospěšná, ale jako téměř u všeho i zde platí, že ve špatných rukou může spíš škodit.
Tvrdí to doktorka Alison Gray z britské Royal College of Psychiatrists, která na výzkumu tohoto fenoménu pracuje. Podle ní sebestřední egoističtí lidé mohou v této meditaci nalézt zdroj k ještě větší sebestřednosti.
„V žádném případě se to nestane každému, v mnoha případech se touto metodou zvýší nadšení pro celý svět a obětování se mu. Ale je tu také potenciál, že se člověk stane příliš zaměřeným do sebe a doslova sebestředným,“ vysvětluje Gray v rozhovoru pro deník The Telegraph.
Opatrní by měli být také lidé, kteří mají uvnitř potlačenou temnou stránku osobnosti. Vždy je na místě, když se podobné praktiky provádějí pod dohledem zkušeného terapeuta.
„Když se díváte do sebe, můžete najít docela negativní věci a docela nestabilizující věci, takže potřebujete správnou společnost kolem sebe, aby vám pomohla zpracovat tyto věci a zůstat mentálně zdraví,“ dodává Grayová.
Meditací k soucitu?
Ovšem tak jako platí, že meditace může u některých lidí probudit temné stránky jejich osobnosti, tak to funguje i naopak. Transcendentální meditace totiž prý skutečně mění mozek a jeho jednotlivá propojení. Neurologové z Wisconsinu ovšem tvrdí, že tyto změny jsou pozitivní a meditující lidé jsou pak milejší a laskavější vůči svému okolí. Stačí přitom pouhých sedm hodin meditace – v jednotlivých kratších dávkách – a změny jsou patrné při snímání mozku magnetickou rezonancí i v chování člověka.
Vědci z Waismanova centra při University of Wisconsin-Madison experimentálně testovali účinky soucitné meditace – buddhistické techniky zvyšující altruistické cítění člověka a touhu pomáhat druhým, zvláště trpícím.
„Naší základní otázkou bylo, zda je možné soucit s druhými trénovat a naučit dospělé? A naše důkazy odpovídají, že ano,“ tvrdí autorka studie Helen Weng.
Její tým provedl experiment. Jedna skupina testovaných osob podstupovala pravidelné soucitné meditace a druhá byla vyučována pouze k novým myšlenkám.
„Zjistili jsme, že lidé trénovaní soucitnou meditací pak v pokusech mnohem ochotněji utráceli peníze altruisticky. Tak, aby pomohli druhým, kteří byli znevýhodněni. Osoby, které byly pouze vyučovány k novým myšlenkám, takové chování nevykazovaly,“ tvrdí doktorka Weng.
Navíc změny u skupiny provozující meditaci byly patrné i na snímcích funkční magnetické rezonance. Ke změnám v aktivitě a přepojení neuronů u meditujících došlo v oblasti dolní temenní kůry mozkové – části, která řídí empatii (vcítění se do druhých). U meditujících byla také vyšší aktivita v předčelním bočně-temenním laloku mozkové kůry a jeho komunikace s nukleus accumbens (jádrem ležícím proti přepážce) byla intenzivnější. Zde se přitom regulují emoce a produkují pozitivní emoce.
Sledujte nás na sociálních sítích:
