Čas od času se s partnerem pohádá každá žena. A není to nic hrozného – ostřejší výměny názorů ke vztahu patří. Ovšem i hádky mají jistou „etiketu“…
Tak například existují reakce, kterých bychom se během hádky měly vyvarovat. Nic neřeší a navíc jsou ranami pod pás. Které to jsou?
„Chci se rozvést!“
Ve vyhrocených chvílích se vám sice ukončení vztahu může zdát jako jediné řešení. Ale věřte nám – vůbec to tak nemyslíte! A i když to víte vy i váš partner, nejsou tohle právě slova, která se berou lehce zpátky… Zato velmi lehce – zvláště pokud vám ujedou častěji – podkopávají partnerovu důvěru ve vás.
„Ne, nejsem naštvaná…“
Samozřejmě, že jste. Jinak byste nebyla úsečná, nebouchala dveřmi, nereagovala podrážděně na každé slovo, jež váš partner pronese, zkrátka byste nevykazovala všechny známky naštvanosti. Možná jen nechcete být naštvaná, ale jste. Potlačovat emoce – byť jsou negativní – neprospívá ani vztahu, ani vám samotné. Je mnohem lepší vyjasnit si, jak a proč se cítíte. I kdyby z toho měla být hádka.
„Jsi stejný (doplňte dle situace) jako tvůj otec!“
Klasický příklad věty, kterou byste z úst neměla vypustit (tedy pokud to nemyslíte jako poklonu). Jen si vzpomeňte, jak vám bylo, když jste od partnera vyslechla, že jste v něčem (negativním) „stejná jako ta tvoje matka“. Je to podpásovka, navíc nic neřeší. Váš partner není svůj otec, každý člověk je samostatná osobnost. Navíc všichni si uvědomujeme, že naši rodiče nejsou bezchybní (jsou to přeci jen lidé), a některé z jejich nedostatků se snažíme ve svém životě odbourat. Pokud budete partnerovi předhazovat, že se mu to třeba zcela nedaří, dostane hádka jiný rozměr a směr a jen stěží se vám bude spor urovnávat…
„Ty jsi takový zbabělec/blbec/parchant (doplňte)!“
Nadávky jsou při hádce zcela mimo jakoukoli „etiketu“ – navíc ukazují, že jste se z pokusu o konstruktivní řešení sporu dostala do jakési emocionální roviny, v níž nejste schopna řešit už vůbec nic. Nenechejte své emoce zajít až tak daleko, váš vztah by to mohlo nepěkně poznamenat.
„A teď jsi ještě ke všemu rozbrečel malého/malou!“
Tak předně – pokud hádka přeroste do rozměrů, že u vašeho potomka vyvolá pláč, rozhodně za to nemůže jen váš partner. Na vině jste oba. Nicméně v tom okamžiku je čas, abyste se oba uklidnili a utěšili dítě. Pokud je už větší, rozhodně nemá cenu mu nalhávat, že maminka s tatínkem se přece nehádají. Ono moc dobře ví, že ano. Vysvětlete mu však, že i to ke vztahům občas patří a že to v žádném případě neznamená, že by se tatínek s maminkou už neměli rádi, nebo nedejbože neměli rádi jeho! Spor pak dořešte v klidu, aby váš potomek viděl, že je vše v pořádku a že takto se podobné situace řeší.
„Je to všechno tvoje vina!“
Tohle moc komentářů nepotřebuje. Máloco ve vztahu je chyba jen jednoho z partnerů. Naučte se přiznat si svůj díl odpovědnosti za hádku, bude se vám řešit o něco lépe…
Sledujte nás na sociálních sítích:
