Když partner prý potřebuje více prostoru

Když váš partner oznámí, že najednou potřebuje prostor, může to ve vaší hlavě spustit poplašné zvonky. Chce se rozejít? Má někoho jiného? Nestahujte kalhoty, když brod je ještě daleko. Být párem znamená najít rovnováhu mezi společným časem a časem o samotě. Koneckonců, existují různé důvody, proč se váš partner chce vzdálit. A některé s vámi nemají vůbec nic společného.

Když se zavážete rychlostí blesku

Pokud jste spolu chodili krátkou dobu a věci se daly do pohybu příliš rychle, protistrana může mít pocit, že potřebuje oddech, aby získala lepší náhled na to, co vlastně chce. Možná ještě není připravená se sestěhovat, pořídit si rodinu a podobně. Zkrátka se jen snaží ukotvit ve svých přáních a vizích. Pochopitelně, že za touhou po „oddělení“ může stát i nejistota v tom, kam se vztah posouvá a co dotyčnému dává. V každém případě chtít prostor pomáhá lidem regulovat jejich emoce, což potvrdili i vědci.

Jak samota ovlivňuje seberegulaci

Akademici zjistili, že když si lidé aktivně vybírají čas o samotě, využívají ho právě k regulaci emocí, sebereflexi, relaxaci nebo kreativním činnostem (1). Důkazy také ukázaly, že u jednotlivců během těchto osamocených období došlo ke snížení stresu. To by mohlo vysvětlovat, proč během vztahů může jeden člověk toužit po prostoru, zatímco ten druhý jeho nápad nechápe.

Dá se to zvládnout?

Je normální pociťovat úzkost nebo strach poté, co vaše drahá polovička prohlásí, že chce více prostoru. Pokud nevíte, jak se v takové situaci zachovat, zeptejte se sami sebe: Může mít partnerovo chování nějakou logickou příčinu? Pracuje vaše drahá polovička na velkém a náročném projektu, který ji vyčerpává? Popřemýšlejte a poté vymyslete alternativní scénáře, jež by mohly vysvětlit, co za potřebou samoty pravděpodobně stojí. Je také v pořádku zeptat se přímo.

Hlavně žádné výčitky!

Můžete říct něco jako: „Vím, že si obvykle každý večer povídáme, ale v poslední době se sám díváš na televizi v ložnici. Je všechno v pořádku?“ Ať už bude odpověď jakákoli, aktivně naslouchejte a partnerovi neskákejte do řeči. A protože se cítíte zranitelně nebo nejistě, dbejte na to, aby z vaší strany nedošlo na bombardování esemeskami s hromadou výčitek. Spíš si snažte o „dospělácký“ rozhovor o tom, jakou má partner o vztahu představu. Následně přidejte i vlastní poznatky.

Zdroje: (1) www.journals.sagepub.com/doi/10.1177/0146167217733073, názor autora - zbytek článku