Rozchody přes textové zprávy jsou dnes běžné

„Je mi to moc líto, ale myslím, že bude lepší, když si půjdeme svou vlastní cestou.“ I takové znění textové zprávy může v minutě ukončit milostný vztah. Že by si tohle měli oba aktéři vyříkat pěkně z očí do očí? Nepochybně. Osobní jednání se ale při rozchodech už jaksi nenosí. To jsme jako zlenivěli?

Naťukat, odeslat a hotovo

Dát někomu takzvané kopačky prostřednictvím telefonu či počítače, to je skutečně běžné. Dokonce natolik, že nad tím žasnou i odborníci. Třeba ze studie (1) americké společnosti SimpleTexting, která se zabývá textovým marketingem, vyplývá, že se tímto způsobem jednou či dokonce vícekrát s někým rozešlo 57 procent lidí. A to není zrovna málo. Proč jen to udělali? Konec vztahu vždy vyvolává spoustu úzkosti. Iniciátor se může obávat, že ten druhý bude plakat, křičet nebo ho přemlouvat. Odeslání zprávy představuje snadný způsob, jak se těmto věcem vyhnout (2). A tohle řešení se přímo nabízí, že? Dostupných komunikačních kanálů je přece požehnaně…

Už nemluvíme. Píšeme!

Tam, kde to začalo, tam to také končí. Jinými slovy, seznamujeme se on-line a rozcházíme se on-line. Sociální média naprosto změnily způsob lidské komunikace (3). Je to tedy dáno dobou? Možná ano. A co si vůbec myslet o někom, kdo své rozhodnutí schová za displej a pár napsaných slov?

Hodně špatná partie

Nikdy nevíte, co přesně se dotyčnému honí hlavou, když takovou zprávu píše. Pravdou ovšem zůstává, že toto chování o jeho osobnosti mnohé odhalí. Takový člověk většinou bývá zbabělý, neupřímný, líný a lhostejný k emocím druhých. Zřejmě cítí hanbu, což o špatné hygieně vztahu vypovídá samo o sobě (2). Co z toho plyne? Pokud vás někdo o konci svazku informoval prostřednictvím zprávy, je to sice smutné, ale buďte ráda, že jste se ho zbavila!

Zdroje: (1) www.imgur.com/a/E2lJ8, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4671292/, (3) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8373288/