Komentáře k článku

Nemám ráda chrápání. Nesnáším to a nemohu u toho spát.

Tak nevím, nevím. Nedávno tu byl článek, že spát odděleně je dobré. To si z nás dělají kozy? A my jim to žereme, čteme, píšeme. A vovovovotomtoje.

Není nad oddělené ložnice. Manžel chrápe a já se deset let nevyspala. Deset let jsem byla chodící mátoha po probdělých nocích. Od té doby, co spíme odděleně, tak nám to klape mnohem lépe. Není nad to pořádně se vyspat.

Kvůli nemoci manžela spolu nespíme v jedné posteli,ale spíme v jedné místnosti

Nevím, kdo ten článek o společném spaní psal. Je však zřejmé, že vůbec neví, co to je, když člověk vedle spící chrápe tak, že je to slyšet i přes dvoje dveře, žádné zázračné kapky nezabírají a spánková laboratoř objednává v termínu za rok. Jinak lékaři nic nedoporučí, i když člověk není obezní, nekouří, nepije alkohol. Je vidět, že autor vůbec neví, jakou bezradností se pak oba partneři trápí a řešení je v nedohlednu. A to nemluvím o zdravotním aspektu, kdy vzniká v průběhu spánku apnoe, při které chrápající chvílemi nedýchá a je to velmi nebezpečné pro mozek a celkový stav pacienta.

tady je tolik možností proč alespoň dočasně ne, třeba jen chřipka

Absolutní hloupost. Znám jeden opravdu velmi šťastný pár, který spolu žije minimálně 20 let a mají každý vlastní pokoj. Dokonce jsem se na to ptal, protože i po tak dlouhé době se k sobě mají jak čerstvě zamilovaní a říkali, že prostě mají jinak nastavené čtení v posteli atd a díky pokojům se navzájem neruší a když mají chuť tak se prostě navzájem navštíví.... Uplně mě nahlodali, že si to zařídím s přítelkyní podobně.

Spíme spolu, ale je pravda, že když občas chrupká moc nahlas tak se dobrovolně stěhuju vedle:-D

Asi jak to komu vyhovuje, ale já spím vždy vedle manžela. Znám případ v rodině, kdy manžel spí s přístrojem, takže manželka spí v jiné místnosti.:-O

Nedokáži si představit nespát vedle manžela.

Článek si sám sobě odporuje, tvrdí že to jak je člověk vyspalý ovlivňuje kvalitu vztahu a zároveň doporučuje spát společně. Jenže i když se milujete sebevíc a nemáte spolu žádný problém, jednoduše po usnutí se vždy vyspí člověk líp sám než vedle někoho, ty různý zvuky, doteky a jiné projevy mu narušují kvalitní spánek víc než kdyby spal sám. Samozřejmě jiná věc jsou emočně nestabilní jedinci, závislý na druhé osobě, která o samotě jednoduše trpí depresí a není schopna fungovat bez druhého. To si ale zaslouží spíš terapii, než dávání společného spaní za normu, naši předkové moc dobře věděli proč spali odděleně a společně spaní se začalo propagovat až nástupem průmyslové revoluce a omezenými podmínkami bydlení kdy lidem nic jiného nezbylo.

Tak to je dobrej blábol. Lepší je spát většinou odděleně. Historicky králové a královny spali odděleně, protože to je prostě lepší. Jen chudý nemají na 2 postele, tak spí spolu.

Protože trpím chronicky obdobími, kdy mám poruchy spánku a třeba se tři čtyři hodiny každých pár minut převracím na posteli, několikrát za noc vstanu z postele, zas do ni lehám, to by se moje žena teda nevyspala. Navíc vždycky kolem půlnoci začala chrápat a jakékoliv mlaskání bylo marné. Když spím sám, jsem klidnější, že nikoho neruším a neomezuji.