Komentáře k článku

P.S.můj milovaný manžel se mračí na všech dětských fotkách a já jsem málem upustila svatební kytici jak jsem se klepala. A při podpisu mi tři drželi papír abych ho dokázala podepsat. Loni při zlaté svatbě to šlo samo.

Když mi bylo 8 let ochrnula mi maminka /RS/,zemřela když mi bylo 16 let. Musela jsem doma od počátku až do konce její nemoci zastat spoustu povinností, nikdo jiný nebyl. V 18 jsem se hned po ukončení studia vdala, udělala si 2 letou nástavbu. V zápětí jsem porodila syna a o 2,5 roku později dceru. Dnes jsem šťastně vdaná jedenapadesátý rok! Přišlo mi to naprosto normální, mít a plnit dané povinnosti, nepřipadala jsem si ošizená o dětství, naopak byla jsem pyšná co vše dokážu .A musím říci, že to neštěstí mi dalo hodně kladů do života. Člověk roste úkoly, věk s tím nemá nic společného. Smysl pro zodpovědnost je ovšem nutná

Rozvod jsem nezažila, jsem vdaná 48 let s jedním manželem. Dětství jsem neměla pěkné, nechci na něj vzpomínat a nevěsta jsem byla veselá, při oddavkách se mi chtělo moc smát, úsměv mi vydržel dodnes.<3

Mám velmi šťastné manželství,již 32 let.

To se mi moc nezdá. :-/

z těchto důvodů bych nedokázala závěr udělat