5 nenápadných rozbušek zbytečných hádek

V kterých případech vážně nemá cenu se hádat?

„Mám si vzít ty modré, nebo zelené šaty?“

Na první pohled úplně nevinná otázka. Ovšem může se docela zvrtnout. „A nejsem v těch modrých tlustá?“ To už se partner dostává na tenký led. Když odpoví, že ne, nebudete mu věřit. Pokud by naznačil, že ano, celý večer máte zkažený. A že se „porafáte“, to je téměř jisté. A zbytečné. Je to jen oblečení, nic víc.

„To víš, no, to je prostě ta tvoje máma…“

Kritizovat rodiče partnera či partnerky je rozhodně nejlepší cestou, jak si zajistit pořádnou hádku. A přitom by stačilo málo. Držet jazyk za zuby a s tím, co si myslíte o tchyni, se raději svěřit kamarádce. Ostatně si vzpomeňte, jak pokaždé vyletíte, když partner/partnerka kritizuje vaši maminku!

„Ty nikdy nevyneseš koš/neděláš s dětmi úkoly/neumyješ nádobí…“

Jak začnete větu slovním spojením „ty nikdy“, je jasné, že spustíte eskapádu argumentů druhé strany, proč vaše tvrzení není pravdivé. A začnou se nabalovat i další a další výčitky. Zbytečně. Pokud chcete, aby se partner/partnerka více zapojili do domácnosti, řekněte jim to.

„Petr by Janě něco takového nikdy neudělal.“

Případně věty typu: „To Petr Janě pomáhá mnohem víc.“ Pamatujete, jak nám už jako malým dětem vadilo, když nám maminky dávaly za příklad třeba sousedovic Lucinku? Jako argument takové porovnávání vlastně neobstálo už ani tehdy. A v dospělosti to není jinak. Vy žijete vlastní život, jak si ho žijí Petr s Janou, to je vedlejší. A tak s nimi ani nezačínejte…

„Já se těm dětem věnuju mnohem víc než ty!“

Výchova dětí bývá rozbuškou pro spoustu hádek. Je to téma velmi citlivé, kterému se ale v rodině vyhnout prostě nelze. Ale tvrdit partnerovi/partnerce, že jste lepším rodičem, to je jako mávat býkovi před očima červeným šátkem. Pokud řešíte ohledně dětí nějaký problém, řešte jej, ale neútočte na sebe.