Milující partneři si rádi koukají do očí. A ví se také, že civění si zpříma do očí je projevem hlubokého vnitřního pouta mezi partnery. Vědci z Nizozemska ale zjistili, že pohled do očí může být také důkazem toho, jak moc si dvojice vzájemně důvěřuje. Partneři, kteří si hluboce důvěřují, mají při takovém pohledu široce roztažené zorničky. Naopak pokud zavládne ve vztahu nedůvěra, při pohledu z očí do očí se zorničky zúží.
Odpovídá to tedy rčení, že oko je do duše okno. Když si partneři věří, „okno do duše“ otevřou dokořán, zornička se rozšíří. Když naopak začne vztahem prosakovat nedůvěra, „okno do duše“ se zavírá a nechává jen minimální průzor, zornička se stáhne.
Zornička jako důkaz
„Během očního kontaktu má velikost zorničky tendenci se synchronizovat u obou partnerů tak, že se zornička roztáhne u jednoho partnera a v tu chvíli vyvolá roztažení i u druhého, stažení zorničky u jednoho pak vyvolá stažení u druhého,“ tvrdí autoři z univerzit v Amsterdamu a Leidenu.
Velikost zorničky u savců, nejen u lidí, je zřejmě projevem důvěry vůči jinému jedinci. Přitom důvěřivost se oslabuje hormonem lásky – oxytocinem. A muži jsou méně důvěřiví než ženy.
„Oxytocin snižuje důvěřivost u mužů, kteří o to víc nedůvěřují jedincům se staženými zorničkami. Takže u nedůvěryhodných a nespolehlivých partnerů oxytocin důvěru ještě oslabí,“ tvrdí nizozemští psychologové.
Napodobování roztažení a stažení zorničky je také typické pro novorozence. Při pohledu do matčiných očí se zornička přizpůsobí velikostně matčině zorničce. Když ji má matka roztaženou, roztáhne se dítěti také. Když ji má staženou, pak se také stáhne. Platí to za normálních světelných podmínek. Ostré světlo nutí zorničku stáhnout se bez ohledu na jiné psychologické či sociální vlivy.
Co prozradí mozek?
Že lásku a důvěru mezi partnery ukáží zorničky, je poměrně nová informace. Ovšem většinu z nás by jistě napadlo, že zamilovanost umí pořádně zamotat náš vlastní mozek. Víte ale, co se s ním děje, když jsme "zaláskovaní"?
Zajistí závislost
Při zamilování se v mozku aktivují stejná centra, jako kdybyste byli závislí na drogách. Intenzivní prožitky a potěšení z nich vás zkrátka „zaháčkují“ a vy své závislosti rádi propadnete. A nutno říci, že to je prospěšná závislost (jako jedna z mála).
Začne myslet v plurálu
Zatímco dosud jste používali slůvko
„já“, najednou mluvíte jako „
my“. Váš mozek se totiž automaticky naprogramoval na novou situaci, kdy už nejste sami.
Prodlouží život
Během zamilování se náš mozek (s nadsázkou řečeno) přímo koupe v dopaminu, který je spojován s pocity štěstí, slasti či euforie. Je vědecky potvrzeno, že lidé ve šťastné, partnerském svazku žijí déle a nemají tolik psychických potíží.
Uleví od stresu
A když už jsme u toho psychického zdraví, je třeba zmínit, že díky dopaminu nebo endorfinům, které se nám vyplavují jako divé, mnohem lépe zvládáme případné stresové situace a jsme tak nějak šťastnější.
Uchlácholí nás
Silné pouto, které se díky lásce mezi vámi a vaším partnerem/vaší partnerkou vytvoří, ve vašem mozku vyvolá stejné pocity bezpečí, který jste zažívali jako děti. Pocity strachu se obecně výrazně oslabí.
Sledujte nás na sociálních sítích:
