Poměr mezi držiteli a držitelkami Nobelovy cenu vyznívá jednoznačně ve prospěch mužů. Nestává se často, že by Nobelův výbor zvolil ženu, letos se však překonal – Nobelovu cenu za mír získaly hned tři ženy.
Cenu si v prosinci, v den výročí úmrtí Alfreda Nobela, odnesou liberijská prezidentka Ellen Johnson-Sirleaf, její spolupracovnice Leymah Gbowee a jemenská politička Tawakkul Karmán. Výbor je ocenil především za nenásilný boj za práva žen a snahu ukončit násilí v Jemenu a Libérii.
Členové Nobelova výboru vyzdvihli podíl žen na demokratizačních hnutích v afrických a arabských zemích. „Není možné dosáhnout demokracie a trvalého míru, pokud ženy nebudou mít stejné příležitosti jako muži ovlivňovat vývoj ve všech společenských oblastech,“ uvedl výbor ve zdůvodnění svého rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír pro zmíněné ženy a vyjádřil naději, že jeho volba přispěje k ukončení utlačování žen, k němuž stále dochází v mnoha zemích světa, a že si ženy uvědomí svůj potenciál v boji za demokracii a ženská práva.
Kdo jsou držitelky ceny
Ellen Johnson-Sirleaf
Dvaasedmdesátiletá Ellen Johnson-Sirleaf byla v roce 2005 zvolena prezidentkou Libérie a stala se tak první ženou, jež stanula v čele afrického státu (jejím soupeřem ve volbách byl zprvu favorizovaný fotbalista George Weah).
Voliče nakonec „zlákala“ slibem tvrdého postupu proti korupci, s níž se její země dlouhodobě potýkala.
Libérie se pod jejím vedením snaží především vzpamatovat s následky občanskými válkami, jež v zemi probíhaly mezi lety 1989 a 2003. Ellen Johnson-Sirleaf je matkou čtyř synů, držitelkou několika čestných doktorátů z řady prestižních univerzit a loni ji časopis Newsweek zařadil mezi 10 nejlepších světových vůdců světa.
Leymah Gbowee
Za své zvolení liberijská prezidentka částečně vděčí i své kolegyni a mírové aktivistce, devětatřicetileté Leymah Gbowee, jež dlouhodobě usiluje o zvýšení vlivu žen na politické dění v západní Africe a která před volbami v roce 2005 vyzývala ženy, aby se zúčastnily hlasování.
Leymah Gbowee však v povědomost vešla již během druhé občanské války v zemi (1999–2003), když organizovala společné modlitby a nenásilné protesty, jichž se účastnily především ženy, a to bez ohledu na etnickou či náboženskou příslušnost.
Přispěla také k uzavření mírové smlouvy mezi znepřátelenými stranami, a tím také k ukončení ozbrojeného konfliktu v roce 2003.
Tawakkul Karmán
Nejmladší z oceněných žen – dvaatřicetiletá Jemenka Tawakkul Karmán – zasvětila svůj život bojem za mír, demokracii, svobodu slova a propuštění politických vězňů v zemi.
Matka tří dětí, jež se stala symbolem „arabského jara“ v Jemenu, byla několikrát uvězněna, stála v čele protestů proti vládě jemenského prezidenta Alího Abdalláha Sáliha a je členkou přední islámské opoziční strany Isláh, jež se zasazuje o posílení práv žen (v souvislosti s touto snahou čelila Tawakkul Karmán několikrát výhružkám smrtí).
Letos na jaře jí byla nabídnuta pozice ve vládě, již však odmítla.
Sledujte nás na sociálních sítích:
