Panenky, které hojí bolavé dětské duše

A protože Bety.cz je mediálním partnerem tohoto projektu, přinášíme vám rozhovor s organizátorem této akce Františkem Andělem a Lenkou Jarmarovou, sociální pracovnicí Klokánku na Praze 4, která má na starost PR a sponzoring.

Jak začala vaše spolupráce?

Lenka: S Františkem jsme se poznali díky začínajícímu módnímu designérovi Adamovi Ptáčkovi, který nás oslovil v listopadu roku 2014 se svým projektem, jehož cílem bylo obléknout a nastylizovat podle filozofie své tvorby a značky panenku Barbie. Toto udělal za pomocí českých a slovenských designérů. Ti oblékli panenky, které se posléze dražily v OC Chodov ve prospěch FOD Klokánek. František byl tohoto projektu účasten a se souhlasem Adama tuto skvělou akci letos znovu zorganizoval za pomoci Nadace VIZE 97, firmy Mattel Česká republika, návrhářů a hlavně díky řadě svých přátel.

František: Ještě bych rád doplnil, že se nám podařilo pro tento ročník získat jako generálního partnera Mercedes-Benz Česká republika, díky kterému budeme moci uspořádat finální galavečer. Jinak jak řekla Lenka, poznali jsme se díky tomu, že jsem Adamovi pomáhal s přípravou prvního ročníku. O existenci a činnosti Klokánků jsem samozřejmě věděl, ale moc podrobností jsem neznal. Když jsem díky spoluorganizaci pronikal do problematiky ohrožených dětí, navštívil Klokánky, seznámil se s tetami a vyslechl některé příběhy dětí, věděl jsem, že získané finanční prostředky poputují na opravdu smysluplnou věc a o to víc je pro mě nepochopitelné, že Fond ohrožených dětí není státní organizace. Když mě proto můj zaměstnavatel Alina Matsoul, jenž jako zástupce značky Stefanel a Cuplé pro Českou republiku zaštiťoval první ročník, vyzval, abych uspořádal další ročník, nemohl jsem než souhlasit a započít tak dlouhodobou spolupráci s Klokánky.

Proč projekt Pink Carpet: Helping Dolls podporuje právě Klokánky?

František: S nápadem vytvořit nějaký projekt na podporu Klokánků přišel jako úplně první Adam, protože se o tuto problematiku zajímal. A já se do toho zapojil mimo jiné právě i proto, že šlo o podporu Klokánků, což podle mě má velký smysl. Děti i pracovníci z Klokánků si zaslouží pomoct, protože do toho dávají vše. A i pro nás dva se pomoc Klokánkům stala srdeční záležitostí a víme, že děláme dobrou věc. A musím říct, že i když příběhy dětí jsou někdy velmi smutné, potkali jsme i spoustu dobrých lidí, kteří se rozhodli pomoci, ať jsou to návrháři, sponzoři, moderátoři, účinkující, naši přátelé a blízcí, bez kterých by to nešlo a patří jim velký dík. Rád bych zmínil například Dagmar Havlovou, která se stala Patronkou večera a s Nadací Vize 97 nám také pomáhá jej uskutečnit. V rámci této společenské události vystoupí i sólistka Opery Národního divadla Yvona Škvárová a Dagmar Zázvůrková, duet zazpívají i Sámer Issa s Martinou Balogovou. Večerem bude provázet Kristina Kloubková.

Proč jste se rozhodl zorganizovat druhý ročník? A proč jste si vybral opět Klokánky, nechtěl jste podpořit třeba nějakou další organizaci?

František: Charitativních projektů je hodně a zaplať pánbůh za to, je hodně oblastí, kde je potřeba pomáhat. Ale my se rozhodli zůstat u Klokánků. Víte, když se do toho „ponoříte“, do těch Klokánků chodíte a poznáte konkrétní tety i děti, už se vám to dostane pod kůži. Už nemůžete zase jen tak odejít, když víte, že byste třeba mohli těm dětem nějak pomoci. Některé si prošli tak otřesnými věcmi, že nad tím zůstává rozum stát. A člověk si říká, jak to takové „malé bytosti“ můžou vůbec zvládnout a obdivuje tety a všechny lidi kolem, kteří se obětavě o ty děti starají a snaží se jim aspoň trochu jejich bolavé duše zahojit. A pak si taky člověk uvědomí, jaké měl štěstí, že měl normální fungující rodinu, kde ho měli rádi. A já bych tímto své rodině chtěl poděkovat. Každopádně abych se ještě vrátil k otázce, kromě podpory dětí má pro mě velký smysl pomoc starým, nemohoucím lidem. Na ně často zapomínáme, přitom sami jednou budeme staří a budeme potřebovat pomoc ostatních.

Můžete porovnat první a druhý ročník, liší se v něčem? Překvapila vás nějaká situace, která v prvním ročníku nenastala nebo naopak?

František: Rozdíl oproti prvnímu ročníku je v tom, že tento ročník nabral mnohem větší rozměr. Zaštitujeme již tři Klokánky, a tudíž jsme oslovili mnohem více návrhářů, nakonec se bude dražit více jak padesát panenek. Mám radost z toho, že návrháři se chtějí zapojovat a sami se o problematiku Klokánků zajímají, ti kteří se zúčastnili prvního ročníku, se automaticky účastní i toho dalšího. A překvapilo mě hlavně to, že i při práci na takovém projektu se bohužel člověk setká s lidskou hloupostí a omezeností, které člověku akorát berou energii. Smutné je, že většinou se setkáte s nepochopením u lidí, kteří mají a vždy měli nadbytek. Myslím si, že chtít pomáhat druhým by mělo být ne samozřejmostí, ale přirozenou potřebou všech lidí, kteří se mají tak nějak dobře a nestrádají.

Jakým způsobem kromě sponzoringu získávají Klokánky finance na svůj provoz?

Lenka: Finanční prostředky získáváme z příspěvků na děti, které nám vyplácí Magistrát hl. m. Prahy za pražské Klokánky a další Klokánky v republice z jednotlivých krajů dle příslušné působnosti.

Kam máte v plánu investovat získané finance?

Lenka: Díky Františkovi a projektu Pink Carpet: Helping dolls 2017 můžeme zrealizovat projekty, o kterých delší dobu sníme, ale jsou pro nás poměrně nereálné. Za náš Klokánek Praha 4 sníme o nových kuchyních, které si „naše“ byty určitě zaslouží. Tety a strýcové každý den dětem připravují dobré a chutné jídlo, které si děti přejí a mají rády. Tyto kuchyňské linky nebyly již při zařizování nové a za roky používání podstoupily řadu různých oprav. Od ostatních Klokánků, které sídlí ve Štěrboholích a na Chabařovické, vím, že mají podobné úmysly. Již nyní oslovujeme potenciální partnery, kteří by nám mohli materiál poskytnou za nákupní ceny či se slevou, abychom si těch našich přání mohli splnit co „nejvíce“.