Nejlepší metody učení pro každý typ studenta

Jen velmi málo dětí má vynikající studijní výsledky jen díky přítomnosti na vyučování. Pro většinu dětí k tomu patří i trocha dřiny při učení. Děti se však ve škole učí velmi odlišným tempem. To nemusí mít nic společného s inteligencí, ale spíše se způsobem, jakým se učí. Protože existují různé typy učení – a ne každému se učitel v tradičních školních hodinách věnuje stejně dobře.

Vzpomeňme na naše školní časy a spolužáky: Vždy se našli tací, kteří byli přilepení na každém učitelově slovu, ti, kteří si museli vše pečlivě zapisovat, a další, kteří si to museli takzvaně „osahat“. Tyto tři různé typy studentů do značné míry ilustrují tři typy učení.

Ale co přesně charakterizuje různé typy učení a jak to ovlivňuje obsah školy?

Typ sluchového studenta

Děti, které se učí sluchově, si informace a obsah zapamatují nejlépe, když je mohou slyšet a opakovat vlastními slovy. Tito studenti doslova visí na každém učitelově slově.

Pokud jde o strategii učení, tedy učení se věcem nazpaměť, sluchovému studentovi pomáhá, když si věci nahlas čte pro sebe, mluví o nich. Nejlépe si dokáže udržet slovní zásobu nebo básně, když je slyší nebo je sám čte nahlas.

Ústní úkoly jsou pro sluchově zaměřené studenty mnohem vhodnější než písemné. Pro lidi, kteří se nejlépe učí sluchem, je důležité, aby byli v tichém prostředí s co nejmenším rušením. Štěbetání spolužáků a hudba na pozadí jsou pro sluchové studenty překážkou.

Vizuální typ žáka

Učení viděním je síla vizuálního žáka. Nejlepší způsob, jak porozumět obsahu, je číst, dělat si poznámky, zvýraznit důležité informace, obrázky nebo grafiku. V paměti mu zůstává především učební materiál, který si vizuální typ napsal sám nebo pro který si dokázal udělat schémata a náčrtky. Materiály, které si sám vytvořil, si umí zvláště dobře zapamatovat.

Pořádek na stole je důležitým faktorem pro lidi, kteří potřebují vizuální podněty, aby se dobře učili. Nepořádek je rozptyluje a způsobuje stres při učení.

Typ haptického učení

Děti, které mají neustále něco v ruce, a proto vypadají, jako by nedávali pozor, to vlastně dělají proto, aby se mohly soustředit na výuku. Patří mezi hmatové studenty, kteří si věci pamatují nejlépe, když se jich mohou dotknout a doslova je uchopit.

Experimenty nebo hry na hraní rolí předávají učební obsah mnohem rychleji než klasická frontální výuka. Nejlépe kombinují učební látku s pohyby a gesty. Pomáhá jim, když mohou věci dělat sami a přímo je zažít.

Smíšený typ učení

Z čistě vědeckého hlediska nic takového jako jeden typ žáka neexistuje. Každý člověk zpravidla přijímá informace různými způsoby. Jak dobře nebo špatně obsah uchováváme, závisí hodně na našich zájmech a naší vůli. Motivace proto hraje v učení větší roli než metoda učení.

Je tedy vzácné, že dítě je jen jedním ze tří zmíněných typů učení. Děti jsou při učení častěji smíšené typy. Je důležité, aby děti i rodiče znali své silné stránky při učení, ale i své slabé stránky. Jedině tak mohou přijmout úspěšnou metodu učení.

Obecně lze říci, že čím pestřejší učební obsah a čím více smyslů je osloveno, tím lépe se mohou děti učit.

Časem se ukáže, co pro vaše dítě funguje lépe a co hůře. Není tak snadné se naučit, jak se správně učit. Jakmile ale víte, na co byste si měli dát pozor a jak si nejlépe připravit materiály a informace, aby vám zůstaly v hlavě, položili jste dobrý základ pro úspěšnou školní kariéru.

Pak už zbývá jen vydržet a nikdy se nevzdávat!

Zdroj: názory autora