To, že problémy se spánkem ustanou po prvních měsících, je bohužel jen fáma. Jiskřička naděje, na které lpí mnoho rodičů. Nicméně i dlouho po prvních narozeninách dítěte má mnoho maminek a tatínků problém s tím, aby se v noci dostatečně vyspali.

Noci jsou příliš krátké, což způsobuje, že rodiče ráno vstávají vyčerpaní a podráždění, ale jejich potomci vyskakují z postele v živé náladě. 

Problémy se spánkem v dětství

Problémy se spaním mohou mít i malé děti, děti ze školky a školní děti. Nemohou usnout, v noci se častěji budí, nechtějí spát ve vlastní posteli nebo nemohou usnout, pokud vedle nich neleží nebo nesedí máma nebo táta. Bohužel neexistuje standardní odpověď na otázku, jak uspat dítě. Existuje mnoho tipů a metod, ale musíte zjistit, co funguje pro vás a vaše dítě.

Jak pomoci vašemu dítěti usnout samotnému

„Já bez tebe neusnu.“ „Nechci spát sám/ sama.“ - Zní vám to povědomě? Některé děti usnou, jen když maminka nebo tatínek leží s nimi v posteli. To může být z dlouhodobého hlediska docela únavné. Příčiny tohoto chování jsou různé. Některé děti se bojí tmy, jiné se bojí odloučení.

Zkuste zjistit, proč vaše ratolest nechce spát sama. Pokud existuje příčina, pokuste se ji vyřešit. Pořiďte třeba noční lampičku nebo odstraňte ze stěn věci, které vrhají strašidelné stíny. Jakmile odstraníte příčiny, můžete vyzkoušet různé metody na usnutí. Všechny ale vyžadují čas. Vyzkoušejte třeba následující:

Nastavte budík

Až půjde spát, řekněte svému dítěti, že se za pět minut vrátíte. Pokud je to nutné, nastavte budík a po pěti minutách ho skutečně zkontrolujte. Jen krátce. Pokud nespí, řekněte, že se vrátíte za dalších pět minut. Pokud pláče, můžete ho samozřejmě utěšit, ale nezapojujte se do zdržovací taktiky.

Udělejte totéž několik příštích večerů, můžete měnit časové intervaly, ale nemusíte. Je důležité, abyste se za dítětem přišli vždy po domluvené době. Samozřejmě neví, co je pět minut. Ale je to také o důvěře v sebe samého. Dejte svému dítěti najevo, že tam opravdu jste a že jste jen tak neodešli.

Pokud vaše dítě nakonec usnulo samo bez velkého boje a slz, pak je to váš první společný krok k tomu, aby v budoucnu usnul sám. Můžete být na sebe hrdí.

O krok dál

První večer si sedněte s dítětem do postele jako obvykle. Další večer si sednete na židli kousek od postele. Třetí večer si sednete na židli u dveří, pak necháte dveře otevřené a řeknete, že zůstanete na stejném patře. Věnujte pozornost tomu, jak se vaše dítě cítí, když se přesune o kousek dál. Vyhovuje jim stále se zvětšující vzdálenost, nebo potřebují trochu více času?

Zdroj: názory autora