Své děti rozhodně naučte svatou pětku pravidel

Možná se neshodneme na tom, jestli je rodičovství dnes těžší než před 10 nebo 20 lety. Zdá se ale, že tlak na rodiče je dnes mnohem větší. Na jednu stranu má dnes jen málokdo takzvanou vesnici, která je potřeba k výchově dítěte. Mnoho rodičů musí také sladit práci a rodinu. Neustálý tlak, který dnes rodiče cítí ze všech stran, je nesmírný. 

Co ale rodiče musejí, nebo spíše měli, dát svým dětem s přechodem do dospělosti? Existují pravidla, která by každé dítě mělo znát a umět? My říkáme ano. Určitě jsou věci, které nás naučili naši rodiče, které se již oni naučili od svých rodičů a které bychom dnes měli učit naše děti. Které to jsou?

Zdvořilost

Aby se děti později mohly chovat opravdu slušně, je důležité, aby jim především rodiče ukázali, v jakých situacích je třeba poděkovat nebo říci prosím. Tyto dvě formy zdvořilosti se jim tedy stávají druhou přirozeností.

Další věc, kterou by se děti od nás rodičů rozhodně měly naučit, je, že při vstupu nebo odchodu z místnosti řeknete ‚Dobrý den‘ a ‚Na shledanou‘. Když se s někým seznamujete, je také důležité představit se jménem. A potřesení rukou je často stále považováno za slušné.

Ale zdvořilost má také velmi jasné hranice, které by rodiče neměli zanedbávat. To, o čem zde mluvíme, je právo na fyzickou integritu. Žádné dítě nemusí dát příbuznému na pozdrav pusu nebo objetí, pokud nechce. Děti potřebují vědět: „Moje tělo patří mně.“

Ohleduplnost

Rodiče dnes vidí své děti jako jednotlivce s jejich přáními a potřebami, a je to tak správně. Výchova dětí by však neměla vyústit v sebeobětování. Děti by si měly být schopny uvědomit, že máma a táta mají také potřeby a touhy a že někdy musíte udělat krok zpět, aby byly šťastné.

Čím jsou děti mladší, tím více pomoci potřebují, aby poznaly, kdy být ohleduplní. Například když je požádáte, aby se na pohovce trochu posunuly, aby tam mohl sedět i tatínek. Nebo si hrát trochu tišeji, protože sourozenec spí. Čím jsou děti starší a čím více se rozvíjejí empatie, tím rychleji rozpoznávají, kdy je ohleduplnost vhodná.

Spolehlivost

Spolehlivost je důležitá vlastnost. Ukazuje to druhému skutečný zájem a respekt. A jak se děti naučí být spolehlivými? Jasně, přes nás rodiče. V ideálním případě jim spolehlivost prokazujeme každý den. Ukazujeme jim, že pokud máme důležitou schůzku, musíme ráno vstávat dříve. Že i když se nám nechce, stejně musíme do práce. Že večer pracujeme déle, aby to bylo hotové včas.

Spolehlivost také vytváří důvěru. Dát někomu své slovo a skutečně ho dodržet je jednou z nejdůležitějších věcí, které by se děti měly naučit.

Vstřícnost

Děti se nemohou dostatečně brzy naučit, co to znamená být vstřícný. A stačí, když si lidé navzájem pomáhají. Děti potřebují vidět, jak někdy maminka nebo tatínek požádají o pomoc a že je tato žádost splněna. A děti můžete zapojit s malými úkoly už brzy. Díky tomu si uvědomují, že jsou potřeba. Čím častěji mají děti možnost se zapojit, tím přirozenější je pro ně schopnost rozpoznat, že někdo potřebuje pomoc, ale také udělat krok, že pomoc nabídne.

Zodpovědnost

S vstřícností a spolehlivostí přichází zodpovědnost. Děti, které jsou svěřeny k samostatnému plnění úkolů a věcí, s těmito úkoly rostou a rozvíjejí velké sebevědomí. To jim dodává sebevědomí při přijímání nových úkolů. Odpovědnost ale také znamená umět přiznat chyby a přijmout následky. 

Zdroj: názory autora