Naše děti se doma chovají úplně jinak než ve škole nebo školce. Ale jejich volný průchod (po)citům byste rozhodně neměli vnímat negativně.
Většina dětí ví, jak se chovat ve škole, školce nebo sportovním klubu. Vědí, že pokud se budou nepozorné, vtipkovat nebo jinak narušovat vzdělávání, bude to mít následky. Takže 'fungují'. Dokud nepřijdou domů a nezavřou hlavní dveře. Pak se její chování téměř náhle změní.
Najednou reagují mnohem emotivněji. Zabouchnou dveře, když něco nesmějí, trucují u jídelního stolu, protože je „zase jen chleba“, trestají vás mlčením, protože se jim nelíbí, co po nich chcete, nebo se najednou rozbrečí.
Zkrátka doma nechávají volný průběh citům. A jakkoli to může být pro nás jako rodiče stresující, toto „skutečné“ chování našich dětí doma je ve skutečnosti dobrým znamením silného a úzkého pouta.
Proč je normální, že jsou děti doma jiné
Z milých andělíčků ze školky nebo školy, kteří nemohli chvíli žít bez mámy, se rázem stávají nevyzpytatelné vzteklé bomby, které vybuchnou kvůli každé maličkosti. Ale proč vlastně?
Protože doma je jejich bezpečné místo, přístav, kam se vrátí z rozbouřeného moře okolního světa. Vy jste ti, za kterými mohou jít se všemi svými problémy. Pokud mu nemůžete pomoci vy, pak nikdo. Rodiče jsou zkrátka hromosvody všech nepříjemných pocitů a emocí.
Jen si představte, jak stresující musí být pro dítě „chovat se vzorně“ celý den. Už ve školce musí děti dodržovat určitá pravidla a nařízení a nějak se přizpůsobovat skupinové dynamice.
Ani ti nejmenší nechtějí přitahovat pozornost
Ve škole se tato pravidla a předpisy ještě zvyšují. V klidu sedět, nemluvit a dělat, co se vám řekne – to vše se od dítěte vyžaduje neustále. A pak jsou konečně doma a všechna ta tíha dne odpadne.
A to je právě ten pozitivní faktor, na který bychom se my maminky měly dívat se vším tím dramatem, které děti občas způsobují. Domov je místo, kde může být dítě prostě tím, kým je. Ví, že je tu jeho matka, aby ho podržela, když je smutné. A ví, že máma to vždy ochrání.
Veškerý napjatý hněv, smutek, radost, pozitivní i negativní zážitky dne se uvolní, když se dítě cítí v bezpečí. A máma a domov jsou bezpečné místo.
Hluboké, intimní a skutečné pocity
Dítě s námi doma sdílí své nejhlubší a nejintimnější pocity. A celkově je to pro nás vlastně dar. Takže až budou děti znovu ležet na zemi naštvané nebo prásknou dveřmi nebo zakřičí na mámu, vydýchejte vztek, který ve vás vzniká, a snažte se v něm vidět to pozitivní.
Zatím jste odváděli dobrou práci, vaše děti se doma cítí bezpečně. Milují vás alespoň tak, jako vy je. Jen nám to ukazují jiným způsobem.
Zdroj: názory autora - celý článek
Sledujte nás na sociálních sítích:
