Noční můry v dětství předpovídají kognitivní poruchy v dospělosti

Výraz noční můra je odvozen od germánského slova mar, který lze volně přeložit jako přízrak (1). Tento špatný a neuvěřitelně živý sen se dostavuje v REM fázi spánku a člověk si ho i dlouho pro probuzení jasně pamatuje. V lidových tradicích noční můru zpodobňuje příšera, která spícímu sedne na hruď a ztěžuje mu odpočinek. Ovšem kdyby jenom to…

Děsivá souvislost

U lidí, kteří v dětství prožívali časté noční můry, je mnohem pravděpodobnější, že je později v životě postihne demence a Parkinsonova choroba. Takové šokující závěry přináší jedna z nejnovějších vědeckých studií, o které informuje časopis The Lancet’s eClinicalMedicine (2). Také teď s panikou pátráte ve vzpomínkách a snažíte se vybavit, zda se tohle riziko nemůže týkat i vás? Pokud se uklidňujete tím, že je to zase jen nějaký vědecký exces, který se záhy stejně vyvrátí, důkazy potvrzující souvislost mezi dětskými nočními děsy a kognitivními poruchami v dospělosti jsou zatím hodně výmluvné.

Čísla nelžou. Bohužel!

Britští výzkumníci analyzovali (2) data 7000 obyvatel za posledních 50 let, načež zjistili, že účastníci, kteří měli v útlém věku trvale špatné sny, vykazují o 85 procent vyšší pravděpodobnost demence, Alzheimerovy i Parkinsonovy choroby. Jak je tohle možné? Prvním hypotetickým vysvětlením může být podle autorů zmíněné studie dědičnost. Jistý gen, o kterém je známo, že zvyšuje riziko pravidelných nočních můr, bývá často spojován i se zvýšeným rizikem rozvoje Alzheimerovy choroby ve stáří. Dalším potenciálním důvodem může být to, že opakující se noční můry narušují spánek, který lidé nutně potřebují k dobití a obnovení mozkové energie. V každém případě je třeba provést ještě další doplňující průzkumy, které celou věc trochu více objasní. Jak vidno, tápou v ní i vědci.

Zdroje: (1) www.cs.wikipedia.org/wiki/Noční_můra#cite_note-1, (2) wwwthelancet.com/journals/eclinm/article/PIIS2589-5370(23)00049-4/fulltext